Archiv autora: Jakub J.

Ten, kdo mě zná, ví. Ten, kdo mě nezná, nepotřebuje vědět.

Nevšední přátelství mezi člověkem a zvířetem

Většina z nás si už někdy vytvořila určité pouto se zvířetem. Nejčastěji tato přátelství navazujeme se psy, kočkami nebo jinými zdomestikovanými druhy. Nemyslíte ale, že čas od času je potřeba povolit fantazii uzdu a navázat kontakt třeba s pavoukem, kterého každodenně potkáváte na záchodě?

spider-294064_640

Napadlo vás někdy zkamarádit se s.. rejnokem? Mě taky ne. Chlapce na videu ale ano. S rejnokem si důvěřuje tak, že ho hladí a krmí ho přímo z ruky. Pro chlapce se tato událost rozhodně vyvinula v zážitek na celý život!

zdroj

Ten, kdo mě zná, ví.
Ten, kdo mě nezná, nepotřebuje vědět.

Nový ostrov u svého zrodu – svědci téměř nestihli uniknout

Přestože se nad tím často nezamyslíme, Země se nepřetržitě mění. Děje se to však tak pomalu, že nejsme schopni její pohyb vnímat. Někdy se ale proces zrychlí…

Když posádka lodi Maiken plula Jižním Pacifikem, její členové si povšimli zvláštní změny barev ve vodě. Přiblížili se, aby tento jev prozkoumat detailněji, ale v momentě, kdy si uvědomili, o co se jedná, bylo už skoro pozdě na to, aby mohli vyváznout živí.

POSÁDKA SPATŘILA NEOBVYKLÝ “STÍN”.

newisland-maiken01

TO, CO POVAŽOVALI ZA PÍSEK, SE PROMĚNILO V NĚCO ÚPLNĚ JINÉHO.

246

NA HLADINU ZAČALA VYPLOUVAT KVANTA PEMZY. VYPADALO TO JAKO PLÁŽ.

338

JACHTU NASMĚROVALI TAK, ABY SE MOHLI PODÍVAT ZBLÍZKA.

431

“VYPADÁ TO JAKO PLÁŽ UPROSTŘED OCEÁNU!”

532

POSÁDKA SE TÍM ROZHODLA PROPLOUT, PŘIČEMŽ ZA SEBOU ZANECHÁVALA PRASKLINY V PŮDĚ.

6138

DIVILI SE, CO MOHLO ZPŮSOBIT TAK NÁHLOU EXPANZI KAMENE.

723

PŘI PROPLOUVÁNÍ SE PLOCHA PEMZY NEUSTÁLE ZVĚTŠOVALA, COŽ V POSÁDCE VYVOLALO  ŠPATNÉ TUŠENÍ A PŘIMĚLO JI ZRYCHLIT.

817

KDYŽ ODPLULI DO BEZPEČNÉ VZDÁLENOSTI, ZASLECHLI MÍRNÉ DUNĚNÍ. PODÍVALI SE DOZADU A SPATŘILI NA HLADINĚ BUBLAJÍCÍ VODU.

916

ZDROJEM CELÉ PEMZY BYLA PODVODNÍ SOPKA, KTERÁ ZROVNA VYBUCHOVALA!

1012

ZAKOTVILI, ABY MOHLI TÉTO VELKOLEPÉ UDÁLOSTI PŘIHLÍŽET. OBLOHA BYLA ZAHLCENA MASIVNÍMI OBLAKY KOUŘE.

1116

KDYŽ KOUŘ USTOUPIL, VŠIMLI SI, ŽE JE NA HLADINĚ NĚCO ZVLÁŠTNÍHO…

1215

BYLA TO PEVNINA!

1313

OHROMENÁ POSÁDKA NEVĚŘILA TOMU, CO VIDĚLA: BYLO TO SKUTEČNÉ ZROZENÍ NOVÉHO OSTROVU.

1411

OPĚT SE TROŠKU PŘIBLÍŽILI, ABY SE UJISTILI, ŽE JE JEN NEMÁTLY OČI.

1511

ALE FORMUJÍCÍ SE VRCHOLY SOUŠE JE PŘESVĚDČILY O TOM, ŽE TO BYLO SKUTEČNÉ.

1610

ŠLO O JEDNU Z NEJVZÁCNĚJŠÍCH UDÁLOSTÍ.

175

Měli štěstí. Nejen proto, že mohli sledovat něco takového, ale také proto, že přežili.

zdroj

Ten, kdo mě zná, ví.
Ten, kdo mě nezná, nepotřebuje vědět.

Takhle vypadají naše oblíbené potraviny v jejich přirozeném prostředí

Dokázali byste ve volné přírodě rozpoznat stromy, na kterých rostou kešu? A co pepř?… Mango?

Všichni víme, jak vypadá jabloň nebo hlávka zelí. Existuje ale mnoho potravin, které běžně používáme, aniž bychom věděli, jak se jeví ve své přirozené podobě, když rostou. Procházejí různorodými transformacemi, než se dostanou z pole na náš talíř.

Série fotografií dole znázorňuje několik našich oblíbených potravin, jak vypadají v přírodě. Možná budete překvapeni, až uvidíte krásu šafránu nebo samotnou velikost kakaového bobu. Míra naší izolace od přírody je totiž na alarmující úrovni. Při procházení kolem některých z těchto rostlin bychom si neuvědomili, že se jedná o jídlo, i kdyby nám šlo o život.

Stejně tak, jako se krávy staly “hovězím” a prasata “vepřovým”, jsme ztratili pojem o tom, jak vypadá většina ovoce a koření ve své pravé podobě.

Každá čnělka šafránu se musí oddělit od květu a každičká pistácie se musí vyloupávat zvlášť. Ručně. A my se divíme, proč jsou tyto položky tak drahé… 🙂

Ukažme si, jak je příroda zázračná. Každý kousek jídla by se dal považovat za dar od Země. A také jako produkt tvrdé práce!

Mandle

almonds
flickr.com

Banány

bananas
asergeev.com

Černý pepř

black-pepper-768x1024
pixgood.com

Růžičková kapusta

brussels-sprouts-886x1024
flickr.com

Kakao

cacao
eco-turizm.net
cacao2-683x1024
airshipflamel.com

Kešu

cashew
reddit.com

Skořice

cinnamon-688x1024
cchorita.blogspot.ru

Káva

coffee
wikipedia.org
coffee2
inforegion.pe

Kiwi

kiwi
organiceconomist.blogspot.ru
kiwi2
organiceconomist.blogspot.ru

Mango

mango
ecocircuitospanama.wordpress.com

Arašídy

peanuts
imgur.com
peanuts2
flickr.com

Ananas

pineapple
vulgarfractions.wordpress.com

Pistácie

pistachios
geolocation.ws

Šafrán

saffron
pixshark.com
saffron2
sfw.so

Sezam

sesame-768x1024
joycitytires.com
sesame2
thekitchn.com

Vanilka

vanilla
pinterest.com
vanilla2-685x1024
wikimedia.org

zdroj

Ten, kdo mě zná, ví.
Ten, kdo mě nezná, nepotřebuje vědět.

Ochrana přírody má smysl – Panda velká již nepatří mezi ohrožené druhy

V roce 2003 bylo ve volné přírodě asi jen 1 600 Pand velkých. V roce 2014 toto číslo vzrostlo o 17 % a poslední průzkum uvádí, že pand je už 2 060. Díky tomuto faktu skupina expertů tuto neděli (4.9.2016) prohlásila, že tato zvířata již nejsou ohroženým druhem, jak tomu bylo dříve.

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) naznal, že populace Pand velkých vzrostla natolik, že tento zvířecí druh může být ze seznamu ohrožených vyjmut. Teď patří do kategorie “zranitelný”. Report uvádí, že snaha o ochranu lesů a vysazování nových stromů v Číně vytvořila pandám ideální podmínky pro jejich rozmnožování.

“Tento zlepšený stav potvrzuje, že úsilí o ochranu pand ze strany čínské vlády je efektivní”, konstatuje IUCN. Nicméně se předpokládá, že během dalších 80 let bude více než třetina bambusových lesů poškozena klimatickými změnami, což zase povede ke snížení populace tohoto druhu.

“Pro protekci tohoto ikonického zvířecího druhu je nesmírně důležité, aby se lesy i nadále chránily a zabraňovalo se tak vzniku nových problémů”, upozorňuje IUCN.

Panda velká byla klasifikována jako ohrožený druh už od roku 1990 a je mezinárodním symbolem ochrany divoké zvěře. Nárůst její populace je rozhodně dobrou zprávou. Navíc se snížila i míra pytláctví.

wwf“Už přes padesát let je Panda velká tím nejmilovanějším symbolem ochrany přírody, proto je i v logu Světového fondu na ochranu přírody (WWF)”, vysvětluje Marco Lambertini, generální ředitel WWF. “Jistota, že pandy jsou teď o krok dál od vyhynutí, vzbuzuje nadšení ve všech, kteří se podílí na ochraně všech světových ohrožených druhů, včetně míst, kde se přirozeně vyskytují”.

Čína se snaží o protekci populace pand už několik desetiletí. Momentálně chrání asi 14 000 m bambusových lesů, kde se vyskytuje asi 67 % všech pand. Pytláctví, které bylo na denním pořádku hlavně v 80. letech, bylo zakázáno.

 Jak jsem už ale zmínil předtím, neznamená to, že už jsou pandy za vodou. IUCN varuje, že klimatické změny mohou zvrátit všechny snahy o zachování jejich populace.

“Jsou to reálné obavy a klimatickým změnám musí čelit různé zvířecí druhy”, vysvětluje Joe Walston, viceprezident útvaru pro ochranu přírody ve Wildlife Conservation Society. “Tou nejdůležitější věcí, kterou teď můžeme udělat, je rozšíření přirozeného prostředí pand, což jim umožní volný pohyb v přírodě”.

zdroj

Ten, kdo mě zná, ví.
Ten, kdo mě nezná, nepotřebuje vědět.

Fotograf smazal z fotek mobily, aby ukázal, jak závislými jsme se stali

Sociální sítě jsou v dnešní době součástí života snad každého z nás. Digitální pandemie nabrala takových obrátek, že oční kontakt s úsměvem při procházení kolem člověka se stal vcelku vzácnou záležitostí. Všichni se totiž radši koukají do mobilu.

Aby si lidé udělali lepší obrázek o tom,  jak vážná tato problematika je, fotograf Eric Pickersgill vydal sérii fotek, které zachycují každodenní momenty, avšak s jednou menší úpravou: všechna elektronická zařízení jsou z těchto fotografií vyjmuta.

Projekt, nesoucí název Removed (odstraněno) byl inspirován postřehem Erica při popíjení ranní kávy v jedné kavárně:

Rodina, sedící vedle mě, v Illium café. Moc se spolu nebaví. Táta a dvě dcery mají venku mobil. Matka ho nemá, nebo si ho jen nevzala. V přítomnosti její nejbližší rodiny jen smutně a osaměle zírá z okna. Táta se do mobilu dívá tak často proto, aby po chvilkách mohl oznamovat o zbytečných informacích, které našel na internetu. Už dvakrát mluvil o velké rybě, jež byla chycena. Nikdo mu neodpovídá a já jsem zarmoucen faktem, že tyto technologie byly zamýšleny k dosažení efektivní interakce. Je tomu totiž naopak. Toto se nikdy dříve nestalo a myslím, že dopad sociálních sítí si tak úplně neuvědomujeme. Matka mobil už taky vytáhla.

Jsem si jistý, že něčeho podobného si můžeme povšimnout i v našich životech. Podílíme se na tom totiž taky. Tady jsou nějaké fotky, které Eric zveřejnil na svém webu:

1
© Eric Pickersgill (celý projekt)
2
© Eric Pickersgill (celý projekt)
3
© Eric Pickersgill (celý projekt)
4
© Eric Pickersgill (celý projekt)
5
© Eric Pickersgill (celý projekt)
6
© Eric Pickersgill (celý projekt)
7
© Eric Pickersgill (celý projekt)
8
© Eric Pickersgill (celý projekt)

Ať už do většinové části populace, která je posedlá technologiemi, zapadáte, či nikoliv, při pohledu na tuto sérii fotek si můžeme mnohé uvědomit. Pro ty, kteří jsou součástí tohoto problému je to připomínka naší závislosti. Zkuste třeba monitorovat, jak dlouho jste denně v digitálním světě a alespoň kus tohoto času nahraďte opravdovou přítomností.

Berte to jako experiment. Postavte před výzvu, kdy zkrátíte svůj strávený čas na internetu o půl hodiny denně. Běžte se projít, uvařte, přečtěte si knihu nebo se pobavte s kamarádem – cokoliv, díky čemu si od digitálních rozptýlení opravdu odpočinete.

Pro ty, kteří už něco podobného praktikují, nechte tyto fotky posilnit vaši víru v tento zdravý návyk. I nadále si uvědomujte skutečnou přítomnost a dejte ostatním vědět, jak skvělé to může být.

zdroj

Ten, kdo mě zná, ví.
Ten, kdo mě nezná, nepotřebuje vědět.

25 jednoduchých způsobů, jak můžete doopravdy změnit svět

Co obvykle bývá předmětem večerních zpráv?

Tornáda, tajfuny, všude jenom devastace. Bezdomovci, zkorumpovaní politici, chudoba. Krádeže, znásilnění, vraždy.

Změny klimatu. Válka. Znečištění.

Takto bych mohl pokračovat dál a dál. Když tyto negativní informace konzumujeme pravidelně, dostáváme deprese z toho, co se v tomto světě vlastně děje.

7 kontinentů, 193 nezávislých států. Jste jeden člověk z celkových 7.4 miliardy lidí na světě.

Chcete změnit svět – ale jak?

Jste nepatrné smítko, v porovnání s těmi 7.4 miliardami. Můžete doopravdy sami změnit prostředí této planety?

Samozřejmě. Mnoho lidí si myslí, že jeden člověk nic změnit nemůže. Představte si ale, že by se o to snažil každý jedinec na tomto světě. Změna začíná s jedním člověkem. Změna začíná vámi, právě tady a teď.

Proto si uvedeme 25 způsobů, jak můžete doopravdy změnit svět:

 

1. Dělejte dobrovolnou práci. Na pár dní se přihlaste na nějakou dobrovolnickou činnost. Získáte tak nový náhled na život a perspektivu o věcech, které se dějí ve vaší komunitě.

2. Podpořte dobrou věc. Najděte něco, na čem vám záleží a bojujte za to. Může to být záchrana životního prostředí nebo třeba shromažďování finančních prostředků pro výstavbu nové nemocnice. Zapojte se do skupin, které mají stejný cíl.

3. Respektujte ostatní. Je důležité respektovat všechny. Každý má právo, aby se k němu ostatní chovali slušně a lidsky. Nikdy totiž do jejich života nevidíte, a tak nemůžete soudit a škatulkovat.

4. Dobré skutky. Udělejte fotku pro turistu nebo někomu otevřete dveře. Náhodné dobré skutky jsou příjemnými překvapeními. Nemáte ponětí, jak moc to ostatní lidé ocení, hlavně ti, kteří na toto chování nejsou zvyklí. Až uvidíte, jak se díky tomu lidé cítí, nakopne vás to a štědrost a ochota se stanou vaší každodenní samozřejmostí.

5. Adoptujte zvíře z lokálního útulku. Zvířata v útulcích touží po nových domovech. Pokud jich je však přebytek, jsou utracena. Adoptujte třeba psa a dejte mu druhou šanci. Jako bonus získáte nového nejlepšího kamaráda!

dog-979745_640

6. Více přemýšlejte o vašem zdraví a výživě. Pokuste se jíst více zeleniny a ovoce než masa. Prospějete nejen svému fyzickému a mentálnímu stavu, ale také životnímu prostředí. Nákupem těchto potravin také podpoříte farmáře, kteří potřebují živit své rodiny.

7. Udržujte čisté životní prostředí. Z hlediska likvidace odpadků možná ostatní nebudou tak uvědomělí jako vy, ale nenechte se odradit. Vyrazte na procházku – svět můžete změnit sběrem smetí – ano, i smetí jiných lidí.

8. Buďte v kontaktu se starými lidmi. Starší lidé tráví dny vzpomínáním na minulost nebo snahou o udržování tempa s dnešními, proměnlivými časy. Travte čas se svými prarodiči a buďte rádi, že jsou tu pořád s vámi. Pokud už tu nejsou, zkuste třeba navštívit někoho z vašeho sousedství. Nikdy totiž nevíte, co se od nich můžete přiučit.

9. Buďte slyšet. Nebojte se otevřeně mluvit o svých starostech a názorech. Použijte svůj hlas na to, abyste vzdělávali ostatní o důležitých problémech. Nedržte se stranou. Podepisujte petice, pište dopisy. Máte ústavně zaručené právo sdílet vaše myšlenky.

10. Podporujte svou rodinu a přátele. Víte jaké to je, když ve vás někdo věří více než vy sami. Povzbuzujte důležité jedince ve vašem životě. Svět potřebuje více silných vztahů.

11. Oceňujte i neznámé lidi. Svět by se stal lepším místem, pokud bychom se naučili oceňovat lidi. Dávejte číšníkům dýška za prvotřídní servis. Zdravte vrátné – jejich práce musí být pěkně nudná a stereotypní. Usmívejte se na uklízečky a děkujte jim, že udržují věci v pořádku.

12. Dobře hospodařte s elektřinou a vodou. Spotřebiče a světla vypínejte, pokud zrovna nejsou potřeba. Nepoužívejte klimatizaci, pokud je teplota snesitelná. Vypínejte sprchu, když se mydlíte, holíte nebo nanášíte šampon. I když je zatím vody hojně, budoucnost je pořád nejistá.

13. Zbavte se nepotřebného majetku. Momentálním trendem v Japonsku je mít co nejméně věcí. Přiznejte si to, máte plno věcí, které jste za posledního půl roku nepoužili, ale nechcete se jich vzdát, protože jejich vlastnictví ve vás vytvořilo jistý pocit bezpečí.

Na světě jsou lidi, kteří jsou spokojení s pouze jedním párem obuvi, i když by potřebovali více. Sami sobě prokazujete laskavost, když se snažíte být méně materialističtí. Chopte se příležitosti požehnat ostatní s věcmi, které vy nepotřebujete, ale ostatní za ně budou dlouhodobě vděční.

14. Spojte se odpojením. Kvůli technologiím trávíme pořád více času online. Odpojte se ze sociálních sítí alespoň na pár hodin denně. Obnovte pouta s lidmi, se kterými jste se už delší dobu nebavili. Konverzujte tváří v tvář, u kávy nebo čaje, místo skypování. I když jsou technologie z mnoha hledisek přínosem, mohou se stát hlavní překážkou při navazování reálných lidských spojení.

15. Nakupujte v menších podnicích. Dělejte nákupy u pouličních prodejců, třeba na trzích. Neprodávají totiž,  aby si koupili nové auto, ale aby se uživili. Také podporujte lokální umělce.

blue-1326154_640

16. Nakupujte fair trade produkty. Když nakupujete fair trade produkty, pomáháte farmářům získat férovou částku za jejich zboží. Toto zboží mohou být rukodělné výrobky, káva, čaj, med a další záležitosti, kterými obvykle plníte svůj nákupní košík.

17. Zrealizujte anonymní sponzorský dar. Vyberte si organizaci, které byste chtěli pomoci a anonymně jí poskytněte část svého příjmu. Částka může být jakákoliv – i pár korun má smysl.

18. Recyklujte. Vykašlete se na plast a zaměřte se na opětovně použitelné materiály. Plast se rozkládá velmi obtížně a pokud odražení tohoto problému nenapomůžeme, bude i nadále znečišťovat naši půdu, moře a nebe.

19. Digitalizujte se. Používejte méně papíru, aby se kácelo méně stromů. Snažte se vyhýbat tisknutí, radši si vyměňujte dokumenty přes mail.

20. Podívejte se po alternativních metodách dopravy. Svezte se s někým. Můžete také jezdit na kole a chodit pěšky. Pomůžete tak odrážet znečištění a jako bonus vám vaše tělo bude děkovat za to, že jste více aktivní.

21. Věnujte více pozornosti bezdomovcům. Dejte jídlo tomu bezdomovci, který spává naproti vaší budově. Pamatujete si na to staré oblečení, které jste chtěli vyhodit? Dejte je radši lidem, kteří nemají takové štěstí.

wanderer-814222_640

22. Buďte dobrým vzorem. Vytvářejte si pouta s dětmi – mohou to být neteře, synovci nebo třeba děti vašich kamarádů. Poslechněte si, co mají na srdci a motivujte je. Buďte inspirací a mějte otevřenou mysl. Dospělí se od dětí taky mohou v určitých ohledech učit.

23. Vysázejte rostliny na vašem dvoře. I malý zelený prostor Vám může velice pomoci. S Vaší vlastní jedlou zahradou se stanete z hlediska jídla částečně soběstačnými. Tyto schopnosti můžete i sdílet s ostatními, a tak je naučit, jak dosáhnout toho, čeho jste dosáhli vy.

24. Naslouchejte. Slova často nejsou zapotřebí. Naslouchejte těm, kteří ze sebe potřebují dostat to, co je frustruje. Svět se stane lepším místem, pokud lidé dostanou bezpečné místo, kde se mohou vyjádřit bez zášti a souzení ze strany ostatních.

25. Šiřte pozitivní energii. Média nás možná bombardují otřesnými novinami, ale pozitivních příběhů je také hodně. Buďte nositeli inspirace, v tomto zdevastovaném světě. Nikdy nemůžete totiž vědět, komu vylepšíte den pouhým úsměvem.


Pamatujte na to, že i malý čin může mít velký účinek. Možná jste jen jeden člověk, ale pokud se ostatní vašimi akcemi inspirují, možná vás budou následovat.

Představte si, kdyby každý člověk udělal jednu z těchto 25 věcí každý den – svět by se rozhodně proměnil v lepší místo!

zdroj

Ten, kdo mě zná, ví.
Ten, kdo mě nezná, nepotřebuje vědět.

4 fáze života podle Carla Junga – ve které z nich se nacházíte?

Carl Gustav Jung byl švýcarský psychiatr, působící hlavně v první polovině dvacátého století, který je považován za zakladatele analytické psychologie. Jeho objevy vydláždily cestu mnoha moderním psychiatrickým metodám. Velmi známá je např. jeho teorie tzv. archetypů, která uvádí, že psychika člověka se dá rozdělit na několik vrstev (přečíst si o ní můžete zde).

CGJungMyšlenky tohoto velkolepého filozofa jsou také častou inspirací spousty známých umělců a spisovatelů. Lidskou, vrozenou spiritualitu totiž dokázal prolnout do různých věd.

V Americké psychologické asociaci proběhl průzkum nejuznávanějších a nejcitovanějších psychologů dvacátého století. Carl Jung skončil na 23. místě.

Dnes se budeme bavit o jedné fascinující Carlově teorii, která popisuje 4 odlišné fáze života jedince, které přímo ovlivňují jeho vývoj.

1. Fáze těla (The Athlete Stage)

Tento stupeň je spojen s pochopením fyzična. Zjišťujeme, jak naše těla vypadají, na základě toho identifikujeme naše přednosti a vytváříme si komplexy.

Fyzický svět nám tak formuje určitou verzi reality. Po tom, co pochopíme, jak lidé reagují a jak to na nás působí, se prioritou stávají spíš naše pocity. To nás přivádí k další úrovni.

2. Fáze bojovníka (The Warrior Stage)

Rozpoznáváme důsledky různých akcí. Aspekty života začínáme různě porovnávat a přemýšlíme, jak situace využít co nejvíce v náš prospěch.

fist-1561157_640

Proto za náš názor bojujeme hlava nehlava. Za jakýchkoli podmínek chceme být lepší než ostatní. Netoužíme po ničem jiném než po bohatství, vlivu a kontrole.

3. Fáze akceptace (The Statement Stage)

Po ukončení honby za egoistickými cíli se začínáme poohlížet po duchaplnějších akcích a způsobech života. Podněty už tolik nehodnotíme. Uvědomujeme si, že fyzické aspekty reality nejsou tou pravou cestou k dosažení štěstí.

Chápeme, že fyzično je důležité, ale už tomu nepřikládáme takovou váhu jako dříve.

Až do teď jsme si masírovali sebevědomí. Teď už ale víme, že naše mysl a tužby jsou hlavní příčinou naší spirituální disbalance a nespokojenosti.

Tato fáze souvisí s touhou sloužit ostatním. Hledáme možnosti, jak nabýt moudrosti, která by dokázala zkrotit ego, které jsme si vybudovali.

4. Fáze ducha (The Spirit Stage)

Tato fáze je tou poslední a Jung upozorňoval na to, že ne každý jí dosáhne. V tomto stupni si uvědomujeme, že vše až do teď bylo součástí dobrodružství a po celou dobu jsme nebyli tak úplně sami sebou. Testovali jsme extrémy života člověka.

V této spirituální fázi se začínáme vyvíjet zevnitř. Jsme sami sebou a připouštíme si, že náš vývoj nikdy nekončí. Zvykáme si tak na nestálost.

butterfly-492536_640

Po všech těch zkušenostech můžeme tento životní stupeň využít ve vlastní prospěch. Můžeme se oprostit od představy sebe sama a pozorovat aspekty, které nás opravdu dělají tím, čím jsme.

zdroj

Ten, kdo mě zná, ví.
Ten, kdo mě nezná, nepotřebuje vědět.

Jen polovina vašich přátel vás má opravdu ráda, podle nové studie

Zeptal se vás někdy někdo v dětství na otázku, jestli se stanete jeho kamarádem? Na tyto momenty vzpomínáme s úsměvem, protože jako dospělí už víme, že činy řeknou víc než slova a přátelská pouta nevznikají dohodou, ale konstantní interakcí a vzájemnou starostí o druhého.
Procesem stárnutí vnímáme výraz “kamarád” jako označení spousty lidí v našem životě. S každým máme vztah ale trošku jiný. S někým sdílíme svět, s ostatními jen jeho povrch, v každém případě jsme si ale jisti, koho můžeme našim kamarádem nazývat. Dokážeme rozlišit, kdo je pouze “známý”, jaké osoby nám jsou naopak cizí a nebo dokonce – kdo je náš nepřítel.

rope-1314964_640Je skvělé mít přátele – myšlenka toho, že vás někdo toleruje a je ochotný i pozastavit práci, aby s vámi strávil část svého času, je povznášející. Každý si asi myslí, že když někoho považuje za svého kamaráda, druhý to cítí stejně. Nová studie však uvádí, že to nemusí být tak úplně pravda.

Studie, která byla vedená výzkumným týmem z Massachusettského technologického institutu prokázala, že jen 40 % “přátelství” je vzájemných. Je pochopitelné, pokud začnete na základě této informace s neklidem projíždět svůj seznam přátel a přemýšlet nad tím, kteří se Vám uvnitř jen smějí, když je nazýváte svými kamarády.

Výzkum nazíral na přátelství u 84 subjektů ve věku od 23 do 38 let, které mají společné to, že navštěvují hodiny obchodního managementu. Participanti měli ohodnotit intenzitu pouta, které s každým člověkem mají, na stupnici od 0 do 5, kdy 0 znamenala, že se ani neznají, 3 že jsou kamarádi a 5, že jsou nejlepší kamarádi. Vědci zjistili, že ačkoliv 94 % zúčastněných očekávalo, že pocity druhých budou vzájemné, shodných citů bylo jen 53 %.

Někdo by mohl namítat, že se jednalo jen o náhodu, ale tyto statistiky jsou relevantní, protože za poslední dekádu proběhlo podobných studií už více. Celkově se tak zkoumalo 92 000 subjektů, kde se vzájemnost pohybovala od 34 do 53 %.

Jak je tedy možné, že jako dospělí, co mají za sebou už řadu vztahů, nejsme schopni rozeznat pravé přátelství? Co o nás tento fakt vypovídá? Jeden z vědců (Alex Pentland) věří, že je to zapříčiněno naší neschopností číst v druhých. Kvůli vlastnímu egocentrizmu si odmítáme připustit, že když někoho máme rádi, jeho city nemusí být opětované.

swing-846077_640Když zavzpomínáte na časy, kdy jste se s někým dohodli, že se stanete kamarády, bylo to jako podepisování smlouvy na dětském hřišti. Věděli jste, že byste jim nikdy neměli lhát. Že byste se jich měli vždy zastávat. Věřit jim, i když jste jim půjčili vaši hračku nebo tričko. Udělali byste pro ně první poslední.

Všichni se ale shodneme na tom, že v dospělosti princip navazování vztahů funguje trošku jinak. Dobře víme, že se na lidi nedá tak lehce spolehnout, že sliby jsou občas porušeny a půjčené tričko zničeno. Také nám je jasné, že tady pro ně nemůžeme být za každých situací i přes to, že naše úmysly jsou vždycky čisté.

Jako dospělí se ve vztazích někdy trošku ztrácíme. Např. sociální sítě vnímají přátelství jako komoditu, což nám velmi přetváří představu o tom, co dělá z určitého člověka opravdového přítele.

Zacházení s kamarády jako s investicemi a komoditami je špatně.

Není to o tom, co pro vás druzí mohou udělat, ale čím a kým se stáváte, když jste v jejich přítomnosti.

– Ronald Sharp, profesor univerzity Vassar College

Ronald dále uvádí, že investujme až moc času komunikaci přes sociální média a právě kvůli tomuto odloučení od reality je naše vnímání zkresleno.

Lidé tak touží po maximalizaci efektivnosti přátelství, že ztrácí kontakt s jeho pravou podstatou.

Jak se tedy z tohoto všeho můžeme ponaučit? Podle nedávné studie jsme schopni udržovat jen asi 5 blízkých přátelských vztahů najednou. Lidé možná říkají, že jich mají více, ale buďte si jisti, že nejsou kvalitní.

V dnešní době čelíme honbě za sledujícími na Instagramu, Facebooku, Twitteru a Snapchatu. Tyto seznamy přátel by se ale neměly prolínat do reálného světa. Nemusíte si dělat nic z toho, že některé z vašich známých sledují stovky lidí a vás ne, protože v reálu se v rámci opravdových přátel dostanete na podobný počet.

mobile-phone-426559_640

Dále také pusťte z hlavy přesvědčení, že člověk, který je na sociálních sítích populární, má automatický větší vliv. Pokud se totiž studie potvrdí, polovina jejich přátel jejich city neopětují.

Neměli bychom se domnívat, že lidé, kteří mají na internetu spoustu sociálních vazeb, mají velký vliv.

Takovýto lidé totiž často nejsou schopni účinného ovlivňování lidí. Podle našich výsledků je to způsobeno tím, že mnoho těchto vazeb není vzájemných, nebo jdou špatným směrem, takže nevedou k efektivnímu přesvědčování.

– Alex Pentland

Pentland věří tomu, že bychom se měli vyhýbat jedincům s mnoha přáteli a dívat se radši po těch, kteří mají podobný počet jako my. Nebo spoustu společných přátel. Jejich konexe budou o moc reálnější.

zdroj

Ten, kdo mě zná, ví.
Ten, kdo mě nezná, nepotřebuje vědět.

Švábí mléko – superpotravina budoucnosti?

Mnoho lidí vnímá šváby jako ztělesnění hrůzy. Ono se ani není čemu divit, dokážou se protáhnout i těmi nejmenšími dírami, lézt po zdech a jsou snad jediným druhem běžného hmyzu, který se naštve a jde vám po krku, když se ho snažíte zahnat. Možná ale, že by se hodilo začít si na šváby zvykat, protože vědci pevně věří, že švábí mléko je nová superpotravina napěchovaná živinami.

Report, zveřejněn Institutem kmenových buněk a regenerativní medicíny v Indii (Institute for Stem Cell Biology and Regenerative Medicine) uvádí, že švábí mléko obsahuje spoustu výživných látek, díky kterým představuje prospěšný suplement, který by si zasloužil zařazení do jídelníčku každého z nás. Tento produkt totiž obsahuje 3 x více bílkovin než kravské mléko, přičemž nemá nezdravý tuk.

Krystaly, ze kterých se švábí mléko skládá, jsou plnohodnotnou potravinou – mají hlavně plno velmi kvalitních bílkovin a vyvážené množství tuku a cukru.

– Sanchari Banerjee, jeden z členů výzkumného týmu

Když se navíc podíváme na proteiny pod mikroskopem, zjistíme, že obsahují kompletní spektrum esenciálních aminokyselin. Když je tedy pro nás toto mléko dobré, jak ho ze švába dostaneme?

cockroach-15093_640

Ačkoliv mléko takové, jaké si představujeme, je produkováno pouze savci, švábí mléko funguje stejně. Produkuje ho ale jen jeden druh – Diploptera punctata, jenž je známý také jako šváb pacifický. Tento produkt ale není kapalného typu, jako tomu je u savců. Jsou to krystaly.

Takže než aby se vědci snažili šváby podojit, radši izolovali gen, který je zodpovědný za produkci krystalů, aby ho mohli replikovat v laboratoři. Po tom, co se jim to podařilo, začali tvořit krystaly syntetickým způsobem, a na základě této zkušenosti věří, že švábí mléko už bude brzy dostupné široké veřejnosti ve formě proteinového nápoje.

Než se ale masová tvorba stane realitou, je zapotřebí udělat ještě pár testů. Už víme, že se v krystalech vyskytují kvanta proteinu, trávící systém švába je však (pochopitelně) naprosto jiný než ten náš. Skeptici a katsaridafobici (lidé, mající ze švábů hrůzu) byli toho názoru, že právě kvůli těmto rozdílům naše těla nejsou schopna zpracovat živiny z krystalů.

Pokud se tato tvrzení vyvrátí díky podrobnějšímu výzkumu, švábí mléko bude prospěšnější nejen pro člověka, ale také pro naši planetu. Chov tohoto hmyzu by nezabral tolik prostoru a netvořil tolik metanu jako farma klasického mlékárenského typu. Ušetřilo by se plno lesů a ozonová vrstva by si také oddychla.

frosted-glass-1164200_640Myšlenka nalití sklenice švábího mléka na vaše cereálie zatím působí jako scifi, může se však brzy proměnit v reálnou záležitost. Je plno důkazů o tom, že za pár let bude hmyz nutno více konzumovat, abychom si zajistili udržitelnou budoucnost. Proč tedy do jídelníčku nezařadit i produkty dalších druhů?

Hmyz byl významnou složku potravy v naší evoluční minulosti a pro mnoho lidí na světě tomu tak stále je. Znechucení vůči těmto produktům jsme si vypěstovali až v posledních stoletích. Lidí přibývá a vědomí, že kravské mléko pro naše tělo není zdravé, se rozšiřuje. Švábí mléko by mohlo být perfektním řešením.

Jen moc nepřemýšlejte nad tím, z čeho je!

zdroj

Ten, kdo mě zná, ví.
Ten, kdo mě nezná, nepotřebuje vědět.

Jste to, co čtete: výzkum odhaluje důležitost toho, co čtete

Jaký druh textu upoutává Vaši pozornost? Jsou to bulvární plátky, obsáhlé romány, odborné články nebo třeba jen informace komediálnějšího charakteru?

Podle studie, která byla zveřejněna výzkumnou organizací Journal of Business Administration v květnu tohoto roku, není láska k “lehké četbě” zrovna prospěšná. Řeč je hlavně o serverech, jenž oplývají pouze jednoduchými informacemi, např. zábavního nebo třeba bulvárního typu.

Výzkumní pracovníci dospěli k závěru, že to, co studenti čtou na škole, přímo ovlivňuje jejich úroveň psaní, které jsou schopni dosáhnout. Texty studentů, preferující akademické žurnály, fiktivní literaturu nebo jiné pokročilé písemnictví, totiž byly sofistikovanější a zvučnější než práce těch, jenž inklinovali spíše k lehké četbě. Pokud bychom chtěli jít trošku víc do detailu, největšího skóre dosáhli studenti, ponořující se do akademických žurnálů a nejmenšího již zmínění lehkočtenáří, kteří sledují weby, jehož obsah je tak nějak “o ničem”.

Nicméně “dobré psaní” je často subjektivní. O čem je opravdu řeč, je celková schopnost sdělit lidem to, co opravdu máme na mysli.

Proč byste se měli ponořit do “hlubokého čtení”?

Oproti lehkému čtení, které zahrnuje pouze porozumění a dekódování slov, hluboké čtení je pomalé, pohlcující, emocionální a morálně komplexní – dovoluje člověku absorbovat jazyk do detailu, identifikovat narážky a prociťovat metaforu. Tato forma čtení zapojuje oblast mozku, která čtenářovi umožňuje cítit se tak, jako by danou událost opravdu zažíval.

dream-333815_640

Dalo by se na to dívat jako na cvičení, podporující dobré zdraví mozku – zvyšuje totiž hladiny empatie, protože text analyzujete a ztotožňujete se s ním. Například online blogy často postrádají osobitost, originální úhel pohledu nebo analýzu, evokující hlubší smýšlení. Pravděpodobně v pouhých minutách zapomenete, co jste četli.

Další výzkum problematiky lehkého a hlubokého čtení proběhl na Stanfordské univerzitě, kdy vědci zjistili, že čtením komplexnějších textů Váš mozek posiluje hned několik kognitivních funkcí.

Proč byste měli číst básně?

Článek zveřejněný v Journal of Consciousness Studies reportoval, že vkládání emocí do textů probouzí několik oblastí mozku, které reagují na hudbu. Vědci dále zjistili, že poezie také aktivuje činnost sféry mozku, která je spojená se sebeanalýzou.

old-1130743_640

Pro účely průzkumu participanti také četli jejich oblíbené básničky, což stimulovalo části mozku zodpovědné za paměť. Nachází se převážně na pravé straně a už v minulosti se dokázalo, že díky nim také pociťujeme mráz po zádech, vyvolány emocionální reakci na určitou skladbu.

Proč byste měli číst fiktivní literaturu?

Nedávné experimenty odhalily fakt, že čtení fiktivní literatury člověku napomáhá v lepším porozumění sebe i ostatních – člověk se totiž často setkává s ojedinělými styly umění, na rozdíl od často velmi zavádějících (mediálních) informací, které každodenně kolují internetem.

Zkuste to bez televize

tv-1529259_640Když zapnete televizi, svému mozku vysíláte signál, že má vypnout. Stejně tomu je v případě lehkého čtení za účelem zabavení, protože tyto formy vstřebávání informací nežhaví Vaše mozkové závity tak, aby se navyšovala úroveň Vašich vyjadřovacích schopností.

 

Všichni bychom tedy mohli věnovat část svého času a energie nějaké sofistikované knize, než jen prázdnému projíždění Youtubu a Facebooku.

zdroj

Ten, kdo mě zná, ví.
Ten, kdo mě nezná, nepotřebuje vědět.