Archiv rubriky: VĚDOMÍ

5 důvodů, proč mozek využívá víc než jen 10 % své kapacity

Všichni víme, že mozek řídí celé naše tělo. Představuje centrum našeho nervového systému a nese zodpovědnost za velké množství úkonů – učení, paměť nebo také například kontrolu našich motorických funkcí.

Vědci se postupem času začali o mozek více zajímat a prozkoumávali jeho kapacitní potenciál. Kromě vědeckých studií ale vznikla i hromada mýtů a nepotvrzených teorií, z nichž některé dosáhly velké popularity, kterým však příliš mnoho lidí bezhlavě věří.

Co je mýtus o 10 % mozku?

Jedna z nejpopulárnějších “mozkových teorií” pojednává o tom, že lidé využívají pouhých 10 % mozkové kapacity. Tento mýtus nabyl takové oblíbenosti, že se stal námětem k vytvoření filmů jako Všemocný nebo Lucy.moviez

Předmětem této teorie je předpoklad, že lidský mozek je rozdělen do menších oddílů a částic, z nichž využíváme jen desetiprocentní podíl. Odtud pak vychází další předpoklad, že existují sekce mozku, které jsme zatím neodemkli, a že lidský potenciál je nekonečný.

Sociální průzkumy neustále vykazují velké množství lidí, kteří této teorii stéle věří, ačkoliv jí tak úplně neporozuměli. Prostě ji vnímají jako fakt.

Dokonce i původ mýtu je neznámý. Někteří tvrdí, že se datuje až do viktoriánského období, zatímco ti ostatní si myslí, že vznikl při vývoji teorií o energetických rezervách Williamem Jamesem a Borisem Sidisem na přelomu 19. a 20. století. Od té doby vyšla řada publikací na téma osobní motivace a seberozvoj, které využívají této myšlenky. Otvírá totiž dveře širokému spektru příležitostí, ke kterým by člověk získal přístup, kdyby dokázal využít celkové kapacity svého mozku.

Avšak inspirující mýtus zůstává mýtem – zpečetěno vědou.

5 důvodů, proč jsme víc než jen desetina našeho mozku

1. Jednotlivé úkony a části mozku pracují společně.

Mozek, v rozporu s představou o využití pouhých 10 % jeho kapacity, nefunguje jako jednotlivý orgán, ale dělí se do jednotlivých oblastí s odlišnými funkcemi.

Koncový mozek, největší část mozku, nese zodpovědnost za vyšší kognitivní funkce – například paměť a uvažování. Naopak díky mozečku jsme schopni koordinovat pohyb a udržet rovnováhu. A nakonec mozkový kmen, který vládne našim instinktům (polykání, dýchání, vyměšování, tlak krve).

Přestože se odlišují svým účelem, pracují v naprostém souladu. Během let studie odhalily propojení jednotlivých funkcí s ostatními částmi mozku, avšak máme se stále čemu učit.

2. Mozek pracuje neustále, a to i když spíme.

Vědci pomocí zobrazovacích metod a skenování zjistili, že mozek se, během našeho života, nikdy nezastaví – neurony ani ostatní buňky nikdy neodpočívají – a to i když spíme a v podstatě neděláme nic, hlava nepřestává pracovat.

Představa o využití 10 % kapacity by mohla působit důvěryhodně, pokud by byl mozek jen k přemýšlení a učení, pravdou ale je, že má prsty doslova ve všem co děláme, ať už jde jen o reflex nebo komplexní činnost.

Například ranní čištění zubů – jdete směrem do koupelny, otevřete dveře, do jedné ruky vezmete kartáček, do druhé zubní pastu a vymáčknete přiměřené množství. Nic výjimečného, že? V mozku to ale začíná jiskřit už v momentě, kdy se rozhodnete si zuby vyčistit.

3. Lidé mají velké, hladové mozky.

chimpanzee-1545010_640Ne nadarmo byl člověku nadělen velký mozek. Většina lidí si to možná neuvědomuje, ale lidský mozek během evoluce značně vyrostl. Kromě jejich velikosti je také třeba zmínit, jak jsou hladové, v tomto ohledu převyšují všechny orgány, pojmou totiž více než 20 % tělesných zdrojů, například kyslíku nebo krve. Mozky ostatních primátů zkonzumují jen zhruba 7 – 8 %.

Tato energie je palivem, jenž umožňuje neuronům mezi sebou komunikovat a přenášet signály, a zároveň udržuje zdraví mozkových buněk . Přestože máme tak hladové mozky, naše tělo spaluje stejné množství kalorií, jako těla primátů podobné velikosti.

4. V mozku jsou uloženy naše vzpomínky.

Ačkoli zaujímá funkci operačního systému, zasluhuje si také titul vysokokapacitního zařízení. Podobně jako je to se soubory na vašem pevném disku, miliardy mozkových neuronů vytvářejí nespočet spojení zabírajících část jeho kapacity.fairy-tale-1488995_640

Říká se, že dokážeme zdokonalit naši paměť a myšlení procvičováním a učením se nových věcí. Jelikož funguje podobně jako sval, můžeme toto tvrzení potvrdit, protože – čím více jej používáte, tím silnějším se stane.

Disponujeme skoro deseti miliardami buněk, z nichž každá dokáže vytvořit stovky spojení. Nicméně, tím že se naučíme něco nového, neotevíráme nepoužívanou část mozku, ale posilujeme, nebo vytváříme nová, silnější, spojení mezi existujícími nervovými buňkami.

5. Mozek je multi-tasker.

Nejenže neustále pracuje, ale také se vyžívá v multitaskingu, neboli je schopný se věnovat hned několika úkonům naráz.  Při běžné činnosti pracuje hned několik oblastí mozku zároveň.

Vraťme se znovu k čištění zubů – kromě této činnosti také obvykle stojíte nebo se pozorujete v zrcadle. Tyto jednoduché aktivity řídí více než jedna část mozku.

Příznivci představy o využití pouhých 10 % mozku nejspíše zklame zjištění, že mozek už teď pracuje na plné obrátky a neexistují žádné další části, které bychom mohli aktivovat.

Jste víc, než pouhá desetina.

Přes všechny důkazy o tom, že náš mozek využíváme na 100 %, mnoho lidí stále raději věří mýtu – a není se čemu divit. Díky němu totiž věří, že v nich existuje potenciál, který je třeba objevit, díky němuž by se stali lepšími lidmi – učili se jazyky, sportovali, pamatovali si texty písniček. Když nad tím tak přemýšlíte, tato teorie nikomu neškodí – mnoho lidí se právě díky ní začalo věnovat seberozvoji a dalším aktivitám – je však poněkud zavádějící.

Vyvrácení 10 % mýtu by nám však nemělo zkřížit cestu k novým znalostem a aktivitám – jak už jsme zmínili, učením náš mozek posilujeme. Sice už jej využíváme naplno, avšak ještě nejsme obeznámeni se vším, co dokáže. Někdo může být zklamaný, jelikož dveře k telekinezi se uzavřely, avšak stále zbývá spousta věcí k prozkoumání a osvojení.

Využíváme 100 % mozkové kapacity, avšak jsme schopni mnohem více, stačí to jen přijmout, uchopit a každé aktivitě věnovat dostatek energie a plnou pozornost.

 – Zdroj

Nový trend ve školství: Meditace za trest

Před mnoha lety se ještě fyzické tresty považovaly za legální, všechny třídy měly jedno společné – rákosku, či vařečku, zavěšenou na stěně pro případ, že by žáci zlobili.  Způsoby trestání prošly v průběhu historie radikálními transformacemi, avšak vynalézaví učitelé přišli s novými prostředky, jako např. s podmínečným vyloučením, hodinami po škole, alternativními školami a také výchovnými poradci. Přineslo to ale nějaký smysluplný výsledek?

Článek Tělesný trest: Porušení práv dítěte ve škole (Corporal Punishment: Violation of Child Rights in School) se zabývá tím, jakou škodu fyzické praktiky mohou napáchat.

“Výsledky průzkumů vykazují, že aplikování fyzických trestů na děti jakéhokoli věku je naprosto neefektivní. Často se tato disciplinární strategie projevila jako velmi nebezpečná. Potrestání dítěte v něm vyvolává hněv a odpor, a také snižuje jeho sebevědomí. Jelikož se děti řídí vzorem dospělých, tresty v nich zanechávají dojem, že násilí a pomsta jsou řešením problémů.”

— profesor Maadabhushi Sridhar, autor článku Corporal Punishment 

Proč tedy nezkusit jiný, nefyzický, způsob? Člen zákonodárného shromáždění Roger Dickinson představil zákon na snížení trestů, a následných vyloučení studentů, za malé školní přestupky, jehož přijetí udělalo z Kalifornie první stát v USA, který přijal nový zákon omezující studentská disciplinární opatření. Dickinson uvedl:

“Děti, které byly trvale, či dočasně vyloučeny ze školy, mají pětkrát větší sklony ke kriminalitě. Namísto vyhazování studentů ze škol bychom je měli na škole udržet a vést je k tomu, aby školu dokončili a drželi se dál od trestněprávního systému.”

Celonárodní prosba o disciplinární reformu, začala v amerických politicích, učitelích a rodičích vyvolávat pochybnosti o doposud využívaných praktikách. Průzkum odhalil, že tresty ve formě vyloučení, propadnutí a hodin po škole brání žákům ve studiu, a to i těm bezproblémovým.

student-1571488_640

Velmi fascinující je jedna z úvodních myšlenek již zmíněného článku Corporal Punishment:

 

 

“Disciplíně vás nenaučí nikdo, kromě vás samých. Učebnice představují zdroj informací a komunikace během učení je doplňuje. Aby se člověk stal moudrým, výchova a vzdělávání musejí být obohaceny o zdravý rozum, který zahrnuje i kázeň. Disciplína je obsažena v postoji, charakteru, zodpovědnosti, či závazku a tudíž je niterní,  zatímco snaha ji vyvolat je externím procesem. Je tedy třeba internalizovat průběh vzdělávání a disciplíny. Potom spolu disciplína i vzdělání půjdou ruku v ruce slovem i duší.”

— profesor Maadabhushi Sridhar

Zaměřme se na slova “niterní” a “duše”. Hroutí se systém protože neučíme děti, aby se rozvíjely zevnitř? Co kdybychom se pokusili porozumět tomu, co nám říkají, abychom se tak dostali pod povrch tohoto problému?

V Baltimoru, ve státě Maryland, na základní škole Roberta W. Colemana zaujali k dosahování disciplíny jejich žáků nový, holistický, postoj. Namísto jejich trestání, nebo schůzek s ředitelem školy, jsou žáci této školy posíláni do “místnosti uvědomění” (the mindful moment room), kde mají prostor k tomu, aby meditovali a zklidnili tak svou mysl.

Zmíněné opatření dnes působí už rok a vedení školy si povšimlo toho, že od té doby nedošlo k žádným vyloučením, či propadnutím.

steinbach-56641_640

Za přípravou tohoto nového disciplinárního postupu stojí baltimorská nezisková organizace Holistic Life Foundation, jejímž cílem je péče o blahobyt dětí a dospělých z méně zabezpečených komunit. Jeden z organizátorů projektů – Andres Gonzales – říká, že žáci opravdu vnímají tyto zážitky a sdílejí to, co se naučili, se svými rodinami. Uvedl, že:

“Toto je způsob, jak vynaložit s efektem šíření (the trickle down effect), když mámy a tátové mají těžký den, vykřičí se večer na děti, a ty jdou druhý den do školy a křičí na jejich kamarády. Na druhé straně, někteří rodiče nám řekli, že jednou přišli z práce domů a jejich dcerka přiběhla a povídá: ‘Hele mami, honem, sedni si, musím tě naučit, jak správně dýchat!'”

Neustále probíhají studie, které potvrzují pozitivní účinky meditace: úlevu od bolesti, nárůst kreativity, zmírnění stresu a posílení imunity. Jedna studie dokonce prokazuje, že meditace může zvrátit vzniklé srdeční onemocnění.

“Místnost uvědomění” na základní škole Roberta W. Colemana je vybavená lampami, dekoracemi a fialovými polštářky – což je obrovský rozdíl oproti klasickým hodinám po škole, nebo schůzce s ředitelem. Studenti jsou zde vedeni k tomu, aby seděli, dýchali, meditovali a zklidnili svou mysl. Mají také prostor k tomu, aby se otevřeli a svěřili se s tím, co je tam přivedlo.

“Je to úžasné.” poznamenal Kirk Philips, holistický koordinátor na Colemanově střední. “Nenapadlo by vás, že by děti dokázaly v tichosti meditovat. A ony to zvládají.” Dokonce i na vánočním večírku, děti měly meditovat před tím, než dostaly dárky. “Pro malé dítě musí být těžké se posadit a meditovat, když víte, že máte za chvíli dostat pytel dárků, a ony to dokázaly! Byl to krásný pohled. Usmívali jsme se jeden na druhého a pozorovali je.” vysvětlil Philips.

meditation-428382_640Není to jen záležitost této školy, i ostatní se pokoušejí implementovat tyto praktiky. Ve Velké Británii probíhá projekt Vědomí ve Školách (Mindfulness in Schools project), jehož smyslem je naučit dospělé, jak uskutečnit tento program. Na tom stejném pracuje i americká nezisková organizace Uvědomělé školy (Mindful Schools).

Tyto snahy zapojit sílu vnímání přítomného momentu znamenají obrovský průlom pro studenty, učitele i rodiče. Chtěli byste, aby vaše děti chodili do takovéto školy?

Meditací jsme se zabývali již v několika předchozích příspěvcích, např.: co dělá meditace s mozkemproč bychom měli meditovat a jak se pomocí meditace můžete zbavit stresu.

 – Zdroj

Líčení: lék pro sebevědomí, nebo jed pro tělo?

Historie kosmetického průmyslu sahá mnohem dál, než si lidé myslí. Líčení, ranní rituál většiny žen, má počátky v Africe v období mezolitu – před téměř 300 000 lety – ve formě nanášení pigmentových minerálů. Postupem času začaly jednotlivé kultury rozvíjet jejich zevnějšek nejrůznějšími způsoby – začerňování zubů, bělidla vyrobená z octa a olova nebo třeba rtěnka z rozdrcených brouků.

Před tím, než se společnost rozdělila do jednotlivých vrstev a kultur, byl rituál nanášení pigmentu na tělo spíše záležitostí zvědavosti. Šlo o prozkoumávání tělesné stránky věcí, jejich barev, vytváření tvarů a symbolů s hlubším smyslem – tvorbu umění.

Jakmile se jednotlivé komunity začaly formovat do větších, více strukturovaných, sociálních celků, “make-up” se týkal spíše zámožnějších sociálních vrstev a jeho smysl se tak podstatně změnil – líčení se stalo vyobrazením něčího charakteru. Dnešní význam nanášení líčidel, přetransformovaný podle našich představ o kráse, se zásadně liší od toho původního, nemusí to však znamenat, že je lepší či horší.

Chemická stránka věci

Kosmetický průmysl aktuálně představuje miliardový byznys, jehož podstatou je často upřednostňování výdělku před zdravím. Pod nablýskanými reklamami s dokonalými ženami na zářivém pozadí se skrývá ošklivá pravda o ekologických škodách, které toto odvětví způsobilo. Některé chemické složky obsažené v kosmetických produktech se totiž nikdy kompletně nerozloží a tím pádem se hromadí v našem ekosystému.

líčení-zrcadloOd drcení brouků jsme ušli velmi dlouhou cestu, přilepšili jsme si ale s přípravky, které používáme dnes? Když si přečtete složení většiny kosmetických produktů, které jsou běžně k dostání v drogeriích, zjistíte, že se jedná o chemický koktejl, obsahující vše od velmi neoblíbených parabenů až po ještě škodlivější ftaláty. Většina s těchto látek hraje roli konzervantu nebo zaručí, že vám krém či make-up na tváři vydrží o něco déle. Když do toho opravdu nahlédnete a zjistíte, jaké mají jednotlivé látky vedlejší účinky, dojde vám, že, obzvlášť při jejich vzájemné kombinaci, na vaši pleť rozhodně nepatří – a to především dlouhodobě.

Skvělým příkladem je studie, pod vedením UC Berkeley a Clinica de Salud del Valle Salinas, pojednávající o účincích – třeba jen krátkodobého – vysazení různých kosmetických produktů, šampónů a dalších přípravků péče o tělo. Když k takovéto pauze dojde, hladina chemických látek v těle, které způsobují hormonální nevyváženost, značně klesne.

Tento průzkum byl publikován deníkem Enviromental Health Perspectives a zúčastnilo se jej 100 latinskoamerických teenagerů, kterým dali vědci přípravky neobsahující ftaláty, parabeny, triclosan a oxybenzon – látky, jež jsou součástí většiny přípravků péče o tělo, např. kosmetiky, mýdel, krémů na opalování, šampónů a dalších produktů vlasové péče, které, jak ukázaly testy na zvířatech, okamžitě proniknou do endokrinního systému těla.

Toto je však jen jeden s mnoha příkladů. Na trhu se dnes vyskytuje spousta organických, zdraví prospěšných a dokonce veganských přípravků, nejen dekorativní kosmetiky, které jsou sice dražší, nicméně hodnota lidského zdraví se přeci nedá vyčíslit, nemyslíte?

Psychologická stránka věci

marilyn-monroe-399194_640Všichni víme, že kosmetický a módní průmysl je zaměřený převážně na ženy. Podívejte se na reklamy. Média dívkám neustále předhazují obrázky žen, které mají být ideálem krásy – pro ně jsou totiž předpoklady krásné tváře velice omezené – což denně ovlivňuje milióny žen na celém světě.

Harris interactive poll zajistila průzkum – v zastoupení organizace Renfrew Center – kterého se zůčastnilo 1 292 žen nad 18 let, z nichž 44% projevilo negativní názor na jejich nenalíčený vzhled. Další odpovědi v rámci tohoto průzkumu vykazují:

48% žen uvedlo, že se líčí z toho důvodu, že se tak samy sobě více líbí.

32% žen uvedlo, že se díky líčidlům cítí dobře.

11% žen jej nosí z povinnosti.

44% jej používá, aby zakryly nedostatky pleti.

Řešení

silhouette-67195_640Pokud jste lidé, kteří se striktně drží svých návyků, můžete líčení vnímat jako posvátný každodenní rituál. Nicméně snaha o kontrolu nad svým vlastním sebevědomím pro vás může být mnohem posvátnější a dlouhodobě rozhodně přinese ovoce. Zeptejte se sama sebe, proč se vlastně líčíte? Je to kvůli vám, nebo kvůli někomu jinému?

Čím častěji nosíme make-up, tím víc jsme zvyklé na náš nalíčený obličej, a tím těžší je potom ocenit naši přirozenou krásu. Pokud nejste spokojené se svým vzhledem, pamatujte na to, čím jsme obklopeny. Jsme krmeny konkrétními obrazy toho, jak vypadají krásné ženy, avšak opravdová krása je a vždy bude jen subjektivní. Neexistuje žádný vzor opravdové krásy.

Přestaňme věnovat pozornost masmédiím a tomu, co se nám pokoušejí namluvit. S naším slepým přijímáním toho, co je podle médií “normální”, se i náš úsudek stává slepým. Pokud budete trávit čas s lidmi, kteří vás opravdu vidí takové, jaké jste, omezení fyzického vzhledu se vypaří.

Krása je skutečná, čistá a jednoduchá. Pokud se máte rádi a cítíte se dobře, vaše sebevědomí vyzařuje i směrem k vašemu okolí. Opravdová krása existuje za hranicemi fyzických rozměrů a pokud se s touto myšlenkou ztělesníte, nebude třeba pro krásu trpět, vy sama se stanete jejím symbolem.

 –  zdroj

Takhle vypadají naše oblíbené potraviny v jejich přirozeném prostředí

Dokázali byste ve volné přírodě rozpoznat stromy, na kterých rostou kešu? A co pepř?… Mango?

Všichni víme, jak vypadá jabloň nebo hlávka zelí. Existuje ale mnoho potravin, které běžně používáme, aniž bychom věděli, jak se jeví ve své přirozené podobě, když rostou. Procházejí různorodými transformacemi, než se dostanou z pole na náš talíř.

Série fotografií dole znázorňuje několik našich oblíbených potravin, jak vypadají v přírodě. Možná budete překvapeni, až uvidíte krásu šafránu nebo samotnou velikost kakaového bobu. Míra naší izolace od přírody je totiž na alarmující úrovni. Při procházení kolem některých z těchto rostlin bychom si neuvědomili, že se jedná o jídlo, i kdyby nám šlo o život.

Stejně tak, jako se krávy staly “hovězím” a prasata “vepřovým”, jsme ztratili pojem o tom, jak vypadá většina ovoce a koření ve své pravé podobě.

Každá čnělka šafránu se musí oddělit od květu a každičká pistácie se musí vyloupávat zvlášť. Ručně. A my se divíme, proč jsou tyto položky tak drahé… 🙂

Ukažme si, jak je příroda zázračná. Každý kousek jídla by se dal považovat za dar od Země. A také jako produkt tvrdé práce!

Mandle

almonds
flickr.com

Banány

bananas
asergeev.com

Černý pepř

black-pepper-768x1024
pixgood.com

Růžičková kapusta

brussels-sprouts-886x1024
flickr.com

Kakao

cacao
eco-turizm.net
cacao2-683x1024
airshipflamel.com

Kešu

cashew
reddit.com

Skořice

cinnamon-688x1024
cchorita.blogspot.ru

Káva

coffee
wikipedia.org
coffee2
inforegion.pe

Kiwi

kiwi
organiceconomist.blogspot.ru
kiwi2
organiceconomist.blogspot.ru

Mango

mango
ecocircuitospanama.wordpress.com

Arašídy

peanuts
imgur.com
peanuts2
flickr.com

Ananas

pineapple
vulgarfractions.wordpress.com

Pistácie

pistachios
geolocation.ws

Šafrán

saffron
pixshark.com
saffron2
sfw.so

Sezam

sesame-768x1024
joycitytires.com
sesame2
thekitchn.com

Vanilka

vanilla
pinterest.com
vanilla2-685x1024
wikimedia.org

zdroj

Ten, kdo mě zná, ví.
Ten, kdo mě nezná, nepotřebuje vědět.

Fotograf smazal z fotek mobily, aby ukázal, jak závislými jsme se stali

Sociální sítě jsou v dnešní době součástí života snad každého z nás. Digitální pandemie nabrala takových obrátek, že oční kontakt s úsměvem při procházení kolem člověka se stal vcelku vzácnou záležitostí. Všichni se totiž radši koukají do mobilu.

Aby si lidé udělali lepší obrázek o tom,  jak vážná tato problematika je, fotograf Eric Pickersgill vydal sérii fotek, které zachycují každodenní momenty, avšak s jednou menší úpravou: všechna elektronická zařízení jsou z těchto fotografií vyjmuta.

Projekt, nesoucí název Removed (odstraněno) byl inspirován postřehem Erica při popíjení ranní kávy v jedné kavárně:

Rodina, sedící vedle mě, v Illium café. Moc se spolu nebaví. Táta a dvě dcery mají venku mobil. Matka ho nemá, nebo si ho jen nevzala. V přítomnosti její nejbližší rodiny jen smutně a osaměle zírá z okna. Táta se do mobilu dívá tak často proto, aby po chvilkách mohl oznamovat o zbytečných informacích, které našel na internetu. Už dvakrát mluvil o velké rybě, jež byla chycena. Nikdo mu neodpovídá a já jsem zarmoucen faktem, že tyto technologie byly zamýšleny k dosažení efektivní interakce. Je tomu totiž naopak. Toto se nikdy dříve nestalo a myslím, že dopad sociálních sítí si tak úplně neuvědomujeme. Matka mobil už taky vytáhla.

Jsem si jistý, že něčeho podobného si můžeme povšimnout i v našich životech. Podílíme se na tom totiž taky. Tady jsou nějaké fotky, které Eric zveřejnil na svém webu:

1
© Eric Pickersgill (celý projekt)
2
© Eric Pickersgill (celý projekt)
3
© Eric Pickersgill (celý projekt)
4
© Eric Pickersgill (celý projekt)
5
© Eric Pickersgill (celý projekt)
6
© Eric Pickersgill (celý projekt)
7
© Eric Pickersgill (celý projekt)
8
© Eric Pickersgill (celý projekt)

Ať už do většinové části populace, která je posedlá technologiemi, zapadáte, či nikoliv, při pohledu na tuto sérii fotek si můžeme mnohé uvědomit. Pro ty, kteří jsou součástí tohoto problému je to připomínka naší závislosti. Zkuste třeba monitorovat, jak dlouho jste denně v digitálním světě a alespoň kus tohoto času nahraďte opravdovou přítomností.

Berte to jako experiment. Postavte před výzvu, kdy zkrátíte svůj strávený čas na internetu o půl hodiny denně. Běžte se projít, uvařte, přečtěte si knihu nebo se pobavte s kamarádem – cokoliv, díky čemu si od digitálních rozptýlení opravdu odpočinete.

Pro ty, kteří už něco podobného praktikují, nechte tyto fotky posilnit vaši víru v tento zdravý návyk. I nadále si uvědomujte skutečnou přítomnost a dejte ostatním vědět, jak skvělé to může být.

zdroj

Ten, kdo mě zná, ví.
Ten, kdo mě nezná, nepotřebuje vědět.

25 jednoduchých způsobů, jak můžete doopravdy změnit svět

Co obvykle bývá předmětem večerních zpráv?

Tornáda, tajfuny, všude jenom devastace. Bezdomovci, zkorumpovaní politici, chudoba. Krádeže, znásilnění, vraždy.

Změny klimatu. Válka. Znečištění.

Takto bych mohl pokračovat dál a dál. Když tyto negativní informace konzumujeme pravidelně, dostáváme deprese z toho, co se v tomto světě vlastně děje.

7 kontinentů, 193 nezávislých států. Jste jeden člověk z celkových 7.4 miliardy lidí na světě.

Chcete změnit svět – ale jak?

Jste nepatrné smítko, v porovnání s těmi 7.4 miliardami. Můžete doopravdy sami změnit prostředí této planety?

Samozřejmě. Mnoho lidí si myslí, že jeden člověk nic změnit nemůže. Představte si ale, že by se o to snažil každý jedinec na tomto světě. Změna začíná s jedním člověkem. Změna začíná vámi, právě tady a teď.

Proto si uvedeme 25 způsobů, jak můžete doopravdy změnit svět:

 

1. Dělejte dobrovolnou práci. Na pár dní se přihlaste na nějakou dobrovolnickou činnost. Získáte tak nový náhled na život a perspektivu o věcech, které se dějí ve vaší komunitě.

2. Podpořte dobrou věc. Najděte něco, na čem vám záleží a bojujte za to. Může to být záchrana životního prostředí nebo třeba shromažďování finančních prostředků pro výstavbu nové nemocnice. Zapojte se do skupin, které mají stejný cíl.

3. Respektujte ostatní. Je důležité respektovat všechny. Každý má právo, aby se k němu ostatní chovali slušně a lidsky. Nikdy totiž do jejich života nevidíte, a tak nemůžete soudit a škatulkovat.

4. Dobré skutky. Udělejte fotku pro turistu nebo někomu otevřete dveře. Náhodné dobré skutky jsou příjemnými překvapeními. Nemáte ponětí, jak moc to ostatní lidé ocení, hlavně ti, kteří na toto chování nejsou zvyklí. Až uvidíte, jak se díky tomu lidé cítí, nakopne vás to a štědrost a ochota se stanou vaší každodenní samozřejmostí.

5. Adoptujte zvíře z lokálního útulku. Zvířata v útulcích touží po nových domovech. Pokud jich je však přebytek, jsou utracena. Adoptujte třeba psa a dejte mu druhou šanci. Jako bonus získáte nového nejlepšího kamaráda!

dog-979745_640

6. Více přemýšlejte o vašem zdraví a výživě. Pokuste se jíst více zeleniny a ovoce než masa. Prospějete nejen svému fyzickému a mentálnímu stavu, ale také životnímu prostředí. Nákupem těchto potravin také podpoříte farmáře, kteří potřebují živit své rodiny.

7. Udržujte čisté životní prostředí. Z hlediska likvidace odpadků možná ostatní nebudou tak uvědomělí jako vy, ale nenechte se odradit. Vyrazte na procházku – svět můžete změnit sběrem smetí – ano, i smetí jiných lidí.

8. Buďte v kontaktu se starými lidmi. Starší lidé tráví dny vzpomínáním na minulost nebo snahou o udržování tempa s dnešními, proměnlivými časy. Travte čas se svými prarodiči a buďte rádi, že jsou tu pořád s vámi. Pokud už tu nejsou, zkuste třeba navštívit někoho z vašeho sousedství. Nikdy totiž nevíte, co se od nich můžete přiučit.

9. Buďte slyšet. Nebojte se otevřeně mluvit o svých starostech a názorech. Použijte svůj hlas na to, abyste vzdělávali ostatní o důležitých problémech. Nedržte se stranou. Podepisujte petice, pište dopisy. Máte ústavně zaručené právo sdílet vaše myšlenky.

10. Podporujte svou rodinu a přátele. Víte jaké to je, když ve vás někdo věří více než vy sami. Povzbuzujte důležité jedince ve vašem životě. Svět potřebuje více silných vztahů.

11. Oceňujte i neznámé lidi. Svět by se stal lepším místem, pokud bychom se naučili oceňovat lidi. Dávejte číšníkům dýška za prvotřídní servis. Zdravte vrátné – jejich práce musí být pěkně nudná a stereotypní. Usmívejte se na uklízečky a děkujte jim, že udržují věci v pořádku.

12. Dobře hospodařte s elektřinou a vodou. Spotřebiče a světla vypínejte, pokud zrovna nejsou potřeba. Nepoužívejte klimatizaci, pokud je teplota snesitelná. Vypínejte sprchu, když se mydlíte, holíte nebo nanášíte šampon. I když je zatím vody hojně, budoucnost je pořád nejistá.

13. Zbavte se nepotřebného majetku. Momentálním trendem v Japonsku je mít co nejméně věcí. Přiznejte si to, máte plno věcí, které jste za posledního půl roku nepoužili, ale nechcete se jich vzdát, protože jejich vlastnictví ve vás vytvořilo jistý pocit bezpečí.

Na světě jsou lidi, kteří jsou spokojení s pouze jedním párem obuvi, i když by potřebovali více. Sami sobě prokazujete laskavost, když se snažíte být méně materialističtí. Chopte se příležitosti požehnat ostatní s věcmi, které vy nepotřebujete, ale ostatní za ně budou dlouhodobě vděční.

14. Spojte se odpojením. Kvůli technologiím trávíme pořád více času online. Odpojte se ze sociálních sítí alespoň na pár hodin denně. Obnovte pouta s lidmi, se kterými jste se už delší dobu nebavili. Konverzujte tváří v tvář, u kávy nebo čaje, místo skypování. I když jsou technologie z mnoha hledisek přínosem, mohou se stát hlavní překážkou při navazování reálných lidských spojení.

15. Nakupujte v menších podnicích. Dělejte nákupy u pouličních prodejců, třeba na trzích. Neprodávají totiž,  aby si koupili nové auto, ale aby se uživili. Také podporujte lokální umělce.

blue-1326154_640

16. Nakupujte fair trade produkty. Když nakupujete fair trade produkty, pomáháte farmářům získat férovou částku za jejich zboží. Toto zboží mohou být rukodělné výrobky, káva, čaj, med a další záležitosti, kterými obvykle plníte svůj nákupní košík.

17. Zrealizujte anonymní sponzorský dar. Vyberte si organizaci, které byste chtěli pomoci a anonymně jí poskytněte část svého příjmu. Částka může být jakákoliv – i pár korun má smysl.

18. Recyklujte. Vykašlete se na plast a zaměřte se na opětovně použitelné materiály. Plast se rozkládá velmi obtížně a pokud odražení tohoto problému nenapomůžeme, bude i nadále znečišťovat naši půdu, moře a nebe.

19. Digitalizujte se. Používejte méně papíru, aby se kácelo méně stromů. Snažte se vyhýbat tisknutí, radši si vyměňujte dokumenty přes mail.

20. Podívejte se po alternativních metodách dopravy. Svezte se s někým. Můžete také jezdit na kole a chodit pěšky. Pomůžete tak odrážet znečištění a jako bonus vám vaše tělo bude děkovat za to, že jste více aktivní.

21. Věnujte více pozornosti bezdomovcům. Dejte jídlo tomu bezdomovci, který spává naproti vaší budově. Pamatujete si na to staré oblečení, které jste chtěli vyhodit? Dejte je radši lidem, kteří nemají takové štěstí.

wanderer-814222_640

22. Buďte dobrým vzorem. Vytvářejte si pouta s dětmi – mohou to být neteře, synovci nebo třeba děti vašich kamarádů. Poslechněte si, co mají na srdci a motivujte je. Buďte inspirací a mějte otevřenou mysl. Dospělí se od dětí taky mohou v určitých ohledech učit.

23. Vysázejte rostliny na vašem dvoře. I malý zelený prostor Vám může velice pomoci. S Vaší vlastní jedlou zahradou se stanete z hlediska jídla částečně soběstačnými. Tyto schopnosti můžete i sdílet s ostatními, a tak je naučit, jak dosáhnout toho, čeho jste dosáhli vy.

24. Naslouchejte. Slova často nejsou zapotřebí. Naslouchejte těm, kteří ze sebe potřebují dostat to, co je frustruje. Svět se stane lepším místem, pokud lidé dostanou bezpečné místo, kde se mohou vyjádřit bez zášti a souzení ze strany ostatních.

25. Šiřte pozitivní energii. Média nás možná bombardují otřesnými novinami, ale pozitivních příběhů je také hodně. Buďte nositeli inspirace, v tomto zdevastovaném světě. Nikdy nemůžete totiž vědět, komu vylepšíte den pouhým úsměvem.


Pamatujte na to, že i malý čin může mít velký účinek. Možná jste jen jeden člověk, ale pokud se ostatní vašimi akcemi inspirují, možná vás budou následovat.

Představte si, kdyby každý člověk udělal jednu z těchto 25 věcí každý den – svět by se rozhodně proměnil v lepší místo!

zdroj

Ten, kdo mě zná, ví.
Ten, kdo mě nezná, nepotřebuje vědět.

Věda versus spiritualita: 5 významných vědců, kteří věřili v jejich propojení

Působit ve vědě a akademické sféře nebo se dokonce stát osobou, která v těchto oblastech vyniká, vyžaduje důkladnou znalost svého oboru. Informovanost, analytické myšlení a bystrost jsou, vzhledem k západnímu vzdělávacímu systému, který je velmi důsledný a orientovaný na detail, některé z hlavních kritérií nezbytných k tomu, aby byl člověk shledán inteligentním.

Nicméně při bližším pohledu na ty nejvýznamnější myslitele a na jejich cesty k úspěchu, se dostáváme k překvapivě odlišnému scénáři.

Dnes pro vás máme pět nejúspěšnějších vědců všech dob, jejichž působení mělo pro lidstvo ohromný přínos. I když spadají do kritérií uvedených výše, byli silně spirituálními lidmi.

1. Albert Einstein

Albert EinsteinZápadní svět jej považuje za nejchytřejšího člověka, který kdy žil. Einstein byl fyzikem, který věnoval celý svůj život snaze pochopit zákony vesmíru. Během jeho bádání se dobral několika významných vědeckých průlomů, které nesou částečnou zodpovědnost za zformování světa do dnešní podoby. V našich učebnicích dějepisu však nenajdeme zmínku o tom, že za své vědecké úspěchy vděčí něčemu doslova nevědeckému.

Einsteinova teorie relativity pomohla objevení a pochopení vzniku černých děr, o čemž si můžete přečíst zde.

„Nejkrásnější zkušenost, jakou můžeme mít, je zkušenost záhady, tajemna. Je to fundamentální cit, který stojí u kolébky pravého umění a pravé vědy. Každý, kdo to nezná a neumí se už divit a žasnout, jako by byl mrtvý a musí mít mdlé oči. Byl to zážitek záhady – i když smíšené se strachem – co zplodilo náboženství. Vědět o existenci něčeho, do čeho nemůžeme proniknout, naše vjemy nejhlubšího důvodu a nejzářivější krásy, které jsou našim myslím přístupné pouze ve svých nejjednodušších formách – je to toto povědomí a tento pocit, co utváří skutečné náboženství; v tomto smyslu a jedině v tomto jsem hluboce nábožný člověk.“

– Albert Einstein, The World as I See It, 1949

2. Issac Newton

Isaac NewtonIssac Newton byl prvním, kdo objevil a popsal zákony pohybu a existenci gravitace. Také rozvinul světonázor o tom, že vesmír funguje jako obrovský mechanický stroj. Na základě těchto faktů byste si mohli myslet, že jeho pohled na svět byl čistě racionální, avšak polovina z deseti miliónů slov, které napsal ve formě poznámek a knih, nese náboženský význam. Věřil, že byl jedním několika lidí, které si vybral Bůh, aby předávali informace z Bible. Duchovno považoval za jedinou cestu k pochopení vesmíru. Další milion slov věnoval metafyzickým spisům o jeho pátrání po nesmrtelnosti a osvícení prostřednictvím kamene mudrců.

„Ateismus působí na člověka natolik nesmyslně a protivně, že jej nikdy nikdo nevyučoval.  Mohla by být jen náhoda, že v případě ptáků, zvířat i lidí je pravá strana těla téměř identická se stranou levou (s výjimkou útrob), máme jen dvě oči, dvě uši, nos se dvěma dírkami a pod ním jedna ústa, na ramenou dvě ruce, přední nohy, nebo křídla, dvě nohy vycházející z kyčlí a nic víc? Z čeho vychází tato jednotnost platící pro všechny vnější tvary, když ne z úmyslů jejího autora? Čím to je, že oči všech živých tvorů jsou průhledné na samé dno a jsou tak jediným průhledným článkem organismu tvořeným tvrdým transparentním povrchem, oční čočkou a zornicí uprostřed a vším tak detailně uzpůsobeným k vidění, že žádný člověk není schopen něco podobného vytvořit? Mohla náhoda vědět, že existuje světlo a jeho lom, které zasáhne oči všech bytostí a ony toho využijí ve svůj prospěch? Tyto a jim podobné úvahy vždy udržovaly a budou udržovat lidstvo v přesvědčení, že existuje bytost, která to všechno vytvořila a má vše ve svých rukou, a které je tedy třeba se obávat.“

– Sir Issac Newton, A short Schem of the true Religion

3. Nikola Tesla

Nikola TeslaDíky Teslovi využíváme elektrickou energii na denní bázi a spousta jeho technologií se vyvíjí dodnes. Je považován za jednoho z největších myslitelů, který naprosto předběhl svou dobu. Nicméně i on se intenzivně zajímal o mysticismus, zejména o východní Védské tradice. Velké množství jeho objevů by nemuselo být uskutečněno, kdyby nebylo jeho znalostí o přírodě a energii, kterých nabyl prostřednictvím svých průzkumů.

O Teslových úžasných objevech a vynálezech si můžete přečíst tady.

„Pokud chceme mluvit o člověku, je třeba jej pojmout jako součást lidstva. Tento fakt je třeba přijmout, namísto jeho analyzování pomocí vědeckých metod. Zmíněné vazby nelze vidět, ale můžeme je cítit. Říznu se do prstu a cítím bolest: prst je mojí součástí. Vidím kamarádovo zranění a také mě to bolí: můj přítel a já jsme jeden. A teď vidím zraněného nepřítele, o kterého starost nemám, ale stále mě to trápí. Nedokazuje to snad, že každý z nás je součástí celku? Buddhisté to vyjadřují jedním způsobem, křesťané jiným, ale oba říkají totéž: Všichni jsme jeden.“

– Nikola Tesla, The Problem Of Increasing Human Energy

4. David Bohm

Autor: Původně soubor načetl Karol Langner na projektu Wikipedie v jazyce angličtina – Na Commons přeneseno z en.wikipedia., Attribution, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=3037230
Autor: Původně soubor načetl Karol Langner na projektu Wikipedie v jazyce angličtina – Na Commons přeneseno z en.wikipedia., Attribution, Wikipedia Commons

David Bohm je, převážně za jeho pokroky v kvantové mechanice, považován za jednoho z nejschopnějších přírodovědců dvacátého století. Jen hrstka lidí však ví, že i jemu přestaly stačit ortodoxní zákony fyziky. Obrátil se tedy k východním filozofiím a trávil čas s moudrými mysliteli, jako například s Džiddú Krišnamúrtim, aby se dobral lepších odpovědí na jeho otázky.

„Řekl bych, že během mého vědeckého a filozofického působení jsem se nejvíce zabýval pochopením obecné podstaty skutečnosti, zejména vědomím jako komplexním celkem, které nikdy není statické či kompletní, nýbrž se nachází uprostřed nekonečného procesu posunu a rozvoje.“

– David Bohm, Wholeness and the Implicate Order

5. René Descartes

René DescartesOtec moderní vědy a západní filozofie – tak je často přezdíván René Descartes. Nesmírné okouzlení spirituálním a mentálním (dualismus těla a mysli) světem jej inspirovalo k vytvoření přelomových teorií, jež tvoří základy moderního myšlení. U Descartese vše začalo sérií podivných snů, ve kterých mu andělé sdělili, že vesmír lze pochopit pomocí čísel.

„A proto jsem – jakmile jsem byl dost starý na to, abych se vymanil z kontroly svých učitelů – opustil školu. Zjištění, že nemohu získat žádné další znalosti kromě těch, které jsem objevil v sobě nebo vyčetl z knih, mě přimělo strávit své mládí cestováním, návštěvami soudů a armád, poznávám lidí různých povah a postavení, sbíráním zkušeností, testováním sebe sama v situacích, do kterých mě zavedlo štěstí, a ve všem, co se mi připletlo do cesty, jsem hledal užitek.“

– René Descartes, Discourse on the Method of Rightly Conducting one’s Reason and Seeking Truth in the Sciences

Někomu by se mohlo zdát až ironické, že ty nejvýznamnější vědecké osobnosti jsou považovány za inteligentní vzhledem k západním kritériím dneška, ale i k těm starověkým východním, které dávají přednost zkoumání celku před analýzou jednotlivých částí. Je jen náhoda, že tolik obdivuhodných osobností se věnovalo duchovnu i vědě zároveň, nebo nás toto propojení vede k hlubší pravdě o lidstvu?  Náš vzdělávací systém je roztříštěný a neucelený a my se vzděláváme v izolaci.

Naše školství a naše společnost zoufale potřebují posun v myšlení směrem k vytvoření mnohem propojenějšího systému idejí, hodnot a životních stylů a k docílení kreativního růstu a intelektuální celistvosti.

– Zdroj

4 fáze života podle Carla Junga – ve které z nich se nacházíte?

Carl Gustav Jung byl švýcarský psychiatr, působící hlavně v první polovině dvacátého století, který je považován za zakladatele analytické psychologie. Jeho objevy vydláždily cestu mnoha moderním psychiatrickým metodám. Velmi známá je např. jeho teorie tzv. archetypů, která uvádí, že psychika člověka se dá rozdělit na několik vrstev (přečíst si o ní můžete zde).

CGJungMyšlenky tohoto velkolepého filozofa jsou také častou inspirací spousty známých umělců a spisovatelů. Lidskou, vrozenou spiritualitu totiž dokázal prolnout do různých věd.

V Americké psychologické asociaci proběhl průzkum nejuznávanějších a nejcitovanějších psychologů dvacátého století. Carl Jung skončil na 23. místě.

Dnes se budeme bavit o jedné fascinující Carlově teorii, která popisuje 4 odlišné fáze života jedince, které přímo ovlivňují jeho vývoj.

1. Fáze těla (The Athlete Stage)

Tento stupeň je spojen s pochopením fyzična. Zjišťujeme, jak naše těla vypadají, na základě toho identifikujeme naše přednosti a vytváříme si komplexy.

Fyzický svět nám tak formuje určitou verzi reality. Po tom, co pochopíme, jak lidé reagují a jak to na nás působí, se prioritou stávají spíš naše pocity. To nás přivádí k další úrovni.

2. Fáze bojovníka (The Warrior Stage)

Rozpoznáváme důsledky různých akcí. Aspekty života začínáme různě porovnávat a přemýšlíme, jak situace využít co nejvíce v náš prospěch.

fist-1561157_640

Proto za náš názor bojujeme hlava nehlava. Za jakýchkoli podmínek chceme být lepší než ostatní. Netoužíme po ničem jiném než po bohatství, vlivu a kontrole.

3. Fáze akceptace (The Statement Stage)

Po ukončení honby za egoistickými cíli se začínáme poohlížet po duchaplnějších akcích a způsobech života. Podněty už tolik nehodnotíme. Uvědomujeme si, že fyzické aspekty reality nejsou tou pravou cestou k dosažení štěstí.

Chápeme, že fyzično je důležité, ale už tomu nepřikládáme takovou váhu jako dříve.

Až do teď jsme si masírovali sebevědomí. Teď už ale víme, že naše mysl a tužby jsou hlavní příčinou naší spirituální disbalance a nespokojenosti.

Tato fáze souvisí s touhou sloužit ostatním. Hledáme možnosti, jak nabýt moudrosti, která by dokázala zkrotit ego, které jsme si vybudovali.

4. Fáze ducha (The Spirit Stage)

Tato fáze je tou poslední a Jung upozorňoval na to, že ne každý jí dosáhne. V tomto stupni si uvědomujeme, že vše až do teď bylo součástí dobrodružství a po celou dobu jsme nebyli tak úplně sami sebou. Testovali jsme extrémy života člověka.

V této spirituální fázi se začínáme vyvíjet zevnitř. Jsme sami sebou a připouštíme si, že náš vývoj nikdy nekončí. Zvykáme si tak na nestálost.

butterfly-492536_640

Po všech těch zkušenostech můžeme tento životní stupeň využít ve vlastní prospěch. Můžeme se oprostit od představy sebe sama a pozorovat aspekty, které nás opravdu dělají tím, čím jsme.

zdroj

Ten, kdo mě zná, ví.
Ten, kdo mě nezná, nepotřebuje vědět.

Co na talíři, to v organismu: rostlinná strava a 7 s ní spojených výhod

Zdravý životní styl je dnes opravdovým fenoménem. Stále více lidí upravuje svůj jídelníček a rostlinná strava nabývá na popularitě. Důvody jsou různé – od zdravotních, přes ekologické, až po ty etické. Obvykle to však začíná právě u těch zdravotních – snaha zhubnout, cítit se energičtěji, snížit rizika srdečních onemocnění nebo omezit příjem léků – a právě na ty se dnes zaměříme, a tak vám přinášíme sedm věcí, které se stanou s vaším tělem poté, co dáte sbohem masu.

1. Zredukujete záněty ve vašem těle.

Pokud jíte maso, sýry a průmyslově zpracované potraviny, je možné, že máte zvýšené hladiny zánětlivých látek ve vašem těle. Krátkodobý zánět – jako rekce na zranění – je samozřejmě běžná a naprosto nezbytná věc, což se však netýká dlouhodobého zánětu, který se může protáhnout až na několik let. Existuje propojení mezi chronickým zánětem a vývojem aterosklerózy, srdečních infarktů, mrtvice, cukrovky, autoimunitních a dalších onemocnění.

Naopak jídelníček na rostlinné bázi působí protizánětlivě, jelikož rostliny jsou bohaté na vlákninu, antioxidanty a další fytonutrienty. Také obsahují podstatně menší množství zánětlivých látek, jako jsou nasycené tuky a endotoxiny (toxiny produkované bakterií, která se obvykle nachází v potravinách živočišného původu).  Studie prokazují, že lidem, kteří přešli na rostlinnou stravu, se rapidně snížila hladina C-reaktivního proteinu (CRP), který je indikátorem zánětu v těle.

Existuje také spousta důkazů spojujících konzumaci samotného mléka s výskytem vážných zdravotních problémů. O tom a dalších efektech mléčných výrobků na naše těla si můžete přečíst zde.

2. Hladina cholesterolu v krvi vám rapidně klesne.

Vysoká koncentrace cholesterolu v krvi je klíčovým faktorem vzniku onemocnění srdce a mrtvice, což jsou – spolu s rakovinou a dopravními nehodami – jedny z nejčastějších příčin úmrtí v ČR. Za jeho zvýšenou hladinu nesou v největší míře zodpovědnost nasycené mastné kyseliny – vyskytující se převážně v mase, drůbeži, sýru a dalších živočišných produktech, avšak samotný cholesterol v potravinách také hraje velkou roli.

Několik studií potvrdilo, že jedinci, který se vzdá živočišných výrobků, klesnou hladiny cholesterolu až o 35%. Ve spoustě případů byly výsledné hodnoty srovnatelné s léčbou pomocí farmaceutik, ovšem bez vedlejších účinků. Lidem, jež potřebují jeho hodnoty snížit, by tedy měla být doporučena rostlinná dieta, díky níž by také snížili již zmíněné riziko kardiovaskulárních onemocnění.

tofu-1478700_640Bio a rostlinné potraviny snižují cholesterol, protože oplývají jen minimálním množstvím nasycených tuků a samy žádný cholesterol neobsahují. Zároveň v nich najdeme spoustu vlákniny, která jeho hodnoty také snižuje. I sója se ukázala jako velmi užitečná při snižování jeho hodnot, takže se nemusíte bát ji do svého jídelníčku zařadit.

O projektu, jehož účelem je zbavit společnost přílišné závislosti na nebezpečných farmaceutikách si můžete přečíst zde.

3. Vaše mikroflóra podstoupí razantní proměnu.

Biliony mikroorganismů žijící v našich tělech nesou společný název – mikroflóra. Tyto organismy jsou nezbytné pro správnou funkci našeho organismu: nejen, že napomáhají našemu trávení, ale také produkují důležité živiny, trénují náš imunitní systém, udržují naše střeva zdravá a chrání nás před vznikem rakoviny. Studie také potvrdily, že hrají poměrně velkou roli v případech nemocí jako obezita, cukrovka, ateroskleróza, autoimunitní onemocnění, zánětlivá střevní onemocnění a onemocnění jater.

Rostlinná strava napomáhá tvorbě zdravé mikroflóry, jelikož vláknina obsažená v rostlinách podporuje růst „přátelských“ bakterií v našich střevech. Naopak chorobotvorné bakterie jsou vyživovány, pokud je jídelníček o vlákninu ochuzený – např. složený ze spousty mléčných výrobků, vajec a masa. Studie ukázaly, že pokud všežravci konzumují cholin nebo karnitin (obsaženy v mase, drůbeži, plodech moře, vejcích a mléčných výrobcích), střevní bakterie vytvoří substanci, kterou naše játra převedou na toxickou látku zvanou TMAO (Trimethylamin-N-oxid). TMAO nese zodpovědnost za zhoršující se hodnoty cholesterolu v krvi, což – opět – vede k riziku mrtvice a onemocnění srdce.

Je působivé, že lidé, jejichž strava je založena na rostlinách, po konzumaci masa vyprodukují jen minimální množství nebo dokonce žádný TMAO, jelikož složení jejich střevní mikroflóry je naprosto odlišné. Změna tohoto složení trvá jen několik dní – benefity rostlinné stravy se projevují velmi rychle!

4. Změníte způsob, jakým fungují vaše geny.

dna-163466_640Vědci se dopracovali k pozoruhodnému objevu – environmentální a životosprávní faktory mohou „spouštět a vypínat“ vaše geny. Například, antioxidanty a další živiny získané z rostlinných zdrojů mohou změnit chování genů a optimalizují tak způsob, jakým buňky opravují poškozenou DNA. Tento průzkum nám také ukázal, že změny životního stylu, včetně rostlinné stravy, mohou snižovat aktivitu rakovinných buněk u mužů s rakovinou prostaty s nízkým rizikem. Dokonce došlo ke zjištění, že strava rostlinného původu, spolu s dalšími změnami životního stylu, může způsobit prodloužení našich telomer – čepiček na konci chromozomů, které udržují naši DNA stabilní. To by mohlo znamenat, že naše buňky a tkáně stárnou pomaleji, jelikož zkrácené telomery bývají spojovány se stárnutím a dřívější smrti.

5. Dramaticky snížíte pravděpodobnost vzniku cukrovky 2. typu.

V České republice trpí 92% diabetiků právě cukrovkou 2. typu. Všechny provedené studie prokázaly, že konzumace živočišných bílkovin, obzvláště tmavého masa, zvyšuje riziko vzniku tohoto typu cukrovky. V rámci církve Adventistů sedmého dne je četnost vzniku cukrovky u všežravců dvakrát větší než u veganů, což samozřejmě platí i pro rozdíly v tělesné hmotnosti. Dokonce jezení masa jednou týdně (a častěji) zvýšilo riziko cukrovky o 74%! Podobné výsledky získaly studie dalších dvou týmů – Health Professionals Follow-up Study a Nurses Health Study – kde zjistili, že zvýšení konzumace tmavého masa o více než půl porce denně vede k navýšení pravděpodobnosti vzniku cukrovky v průběhu čtyř let o 48%.

Proč by tedy jezení masa mělo být příčinou cukrovky? Má to hned několik důvodů: živočišný tuk, železo (hem) živočišného původu a dusičnany (konzervanty), které v mase najdeme, poškozují pankreatické buňky, zhoršují zánět, způsobují růst váhy a ovlivňují způsob, jakým funguje inzulin.

Pokud tedy udržíte živočišné produkty daleko od vašeho talíře, prudce snížíte pravděpodobnost vzniku cukrovky 2. typu – skvělou prevencí jsou obzvlášť celozrnné výrobky. Ano, čtete správně, sacharidy vás ve skutečnosti před cukrovkou chrání! Dieta na rostlinné bázi dokáže dokonce zmírnit či zvrátit již diagnostikovanou cukrovku.

6. Obstaráte si správné množství a typ bílkovin.

Průměrný všežravec denně přijme 1,5 krát větší množství bílkovin, než je optimální množství, a to převážně z živočišných zdrojů.

I když je to v rozporu s veřejným míněním, díky tomuto přebytečnému proteinu se nestanete silnějšími nebo štíhlejšími, obvykle je ukládán ve formě tuku nebo vyloučen z těla ven. Ten živočišný navíc zapříčiňuje růst tělesné váhy, onemocnění srdce, cukrovku, záněty a dokonce i rakovinu.

Na druhé straně, rostlinný protein nás před spoustou nemocí chrání. Není však třeba náš příjem bílkovin příliš pečlivě sledovat nebo užívat suplementy, pokud se rozhodnete jíst vegansky. Jestliže budete uspokojovat své denní kalorické potřeby, mohu vás ujistit, že budete mít bílkovin víc než dost. Lidé, kteří se dožili opravdu vysokého věku a žijí v tzv. „Modrých zónách“ (Blue Zones), získávají jen 10% kalorií z proteinů, zatímco v Americe je průměr mezi 15-20%.

7. Uděláte něco obrovského pro zdraví naší planety a jejích obyvatel.

Masný, mlékárenský průmysl a jeho další odvětví spojená se zvířaty mají extrémně zhoubný dopad na planetu Zemi – nese největší podíl viny na uvolňování skleníkových plynů, je hlavním spotřebitelem vody a půdy, příčinou odlesňování, ničení volně žijících živočichů a tím i vymírání živočišných druhů. Na produkci půl kila hovězího masa se spotřebuje 7 500 litrů vody. V oceánech ubývá ryb a předpokládá se, že v roce 2048 by v nich už žádné ryby být nemusely. Aktuální stravovací systém, založený na masu a mléčných výrobcích, také přispívá k hladovění ve světě – valná většina vypěstovaných potravin se stává krmivem pro dobytek, ne pro hladovějící část lidstva.planet-1348079_640

A ta nejdůležitější věc – zvířata chovaná k jídlu jsou inteligentní, citlivé a hlavně vnímající bytosti, které neskutečně trpí, ať už jsou chovány v průmyslových velkochovech nebo v zemědělských statcích, které se tváří jako „šetrnější“. Rostlinný jídelníček nám umožňuje žít uvědomělý a soucitný život. „Být zdravý“ přece nezahrnuje jen naše tělo a způsob, jakým se stravujeme; jde především o naše vědomí a uvědomění toho, že naše rozhodnutí má moc ovlivnit naši planetu a život bytostí, se kterými ji sdílíme. Záleží to jen na vás – zvolíte cestu záchrany nebo záhuby?

– Zdroj

Jen polovina vašich přátel vás má opravdu ráda, podle nové studie

Zeptal se vás někdy někdo v dětství na otázku, jestli se stanete jeho kamarádem? Na tyto momenty vzpomínáme s úsměvem, protože jako dospělí už víme, že činy řeknou víc než slova a přátelská pouta nevznikají dohodou, ale konstantní interakcí a vzájemnou starostí o druhého.
Procesem stárnutí vnímáme výraz “kamarád” jako označení spousty lidí v našem životě. S každým máme vztah ale trošku jiný. S někým sdílíme svět, s ostatními jen jeho povrch, v každém případě jsme si ale jisti, koho můžeme našim kamarádem nazývat. Dokážeme rozlišit, kdo je pouze “známý”, jaké osoby nám jsou naopak cizí a nebo dokonce – kdo je náš nepřítel.

rope-1314964_640Je skvělé mít přátele – myšlenka toho, že vás někdo toleruje a je ochotný i pozastavit práci, aby s vámi strávil část svého času, je povznášející. Každý si asi myslí, že když někoho považuje za svého kamaráda, druhý to cítí stejně. Nová studie však uvádí, že to nemusí být tak úplně pravda.

Studie, která byla vedená výzkumným týmem z Massachusettského technologického institutu prokázala, že jen 40 % “přátelství” je vzájemných. Je pochopitelné, pokud začnete na základě této informace s neklidem projíždět svůj seznam přátel a přemýšlet nad tím, kteří se Vám uvnitř jen smějí, když je nazýváte svými kamarády.

Výzkum nazíral na přátelství u 84 subjektů ve věku od 23 do 38 let, které mají společné to, že navštěvují hodiny obchodního managementu. Participanti měli ohodnotit intenzitu pouta, které s každým člověkem mají, na stupnici od 0 do 5, kdy 0 znamenala, že se ani neznají, 3 že jsou kamarádi a 5, že jsou nejlepší kamarádi. Vědci zjistili, že ačkoliv 94 % zúčastněných očekávalo, že pocity druhých budou vzájemné, shodných citů bylo jen 53 %.

Někdo by mohl namítat, že se jednalo jen o náhodu, ale tyto statistiky jsou relevantní, protože za poslední dekádu proběhlo podobných studií už více. Celkově se tak zkoumalo 92 000 subjektů, kde se vzájemnost pohybovala od 34 do 53 %.

Jak je tedy možné, že jako dospělí, co mají za sebou už řadu vztahů, nejsme schopni rozeznat pravé přátelství? Co o nás tento fakt vypovídá? Jeden z vědců (Alex Pentland) věří, že je to zapříčiněno naší neschopností číst v druhých. Kvůli vlastnímu egocentrizmu si odmítáme připustit, že když někoho máme rádi, jeho city nemusí být opětované.

swing-846077_640Když zavzpomínáte na časy, kdy jste se s někým dohodli, že se stanete kamarády, bylo to jako podepisování smlouvy na dětském hřišti. Věděli jste, že byste jim nikdy neměli lhát. Že byste se jich měli vždy zastávat. Věřit jim, i když jste jim půjčili vaši hračku nebo tričko. Udělali byste pro ně první poslední.

Všichni se ale shodneme na tom, že v dospělosti princip navazování vztahů funguje trošku jinak. Dobře víme, že se na lidi nedá tak lehce spolehnout, že sliby jsou občas porušeny a půjčené tričko zničeno. Také nám je jasné, že tady pro ně nemůžeme být za každých situací i přes to, že naše úmysly jsou vždycky čisté.

Jako dospělí se ve vztazích někdy trošku ztrácíme. Např. sociální sítě vnímají přátelství jako komoditu, což nám velmi přetváří představu o tom, co dělá z určitého člověka opravdového přítele.

Zacházení s kamarády jako s investicemi a komoditami je špatně.

Není to o tom, co pro vás druzí mohou udělat, ale čím a kým se stáváte, když jste v jejich přítomnosti.

– Ronald Sharp, profesor univerzity Vassar College

Ronald dále uvádí, že investujme až moc času komunikaci přes sociální média a právě kvůli tomuto odloučení od reality je naše vnímání zkresleno.

Lidé tak touží po maximalizaci efektivnosti přátelství, že ztrácí kontakt s jeho pravou podstatou.

Jak se tedy z tohoto všeho můžeme ponaučit? Podle nedávné studie jsme schopni udržovat jen asi 5 blízkých přátelských vztahů najednou. Lidé možná říkají, že jich mají více, ale buďte si jisti, že nejsou kvalitní.

V dnešní době čelíme honbě za sledujícími na Instagramu, Facebooku, Twitteru a Snapchatu. Tyto seznamy přátel by se ale neměly prolínat do reálného světa. Nemusíte si dělat nic z toho, že některé z vašich známých sledují stovky lidí a vás ne, protože v reálu se v rámci opravdových přátel dostanete na podobný počet.

mobile-phone-426559_640

Dále také pusťte z hlavy přesvědčení, že člověk, který je na sociálních sítích populární, má automatický větší vliv. Pokud se totiž studie potvrdí, polovina jejich přátel jejich city neopětují.

Neměli bychom se domnívat, že lidé, kteří mají na internetu spoustu sociálních vazeb, mají velký vliv.

Takovýto lidé totiž často nejsou schopni účinného ovlivňování lidí. Podle našich výsledků je to způsobeno tím, že mnoho těchto vazeb není vzájemných, nebo jdou špatným směrem, takže nevedou k efektivnímu přesvědčování.

– Alex Pentland

Pentland věří tomu, že bychom se měli vyhýbat jedincům s mnoha přáteli a dívat se radši po těch, kteří mají podobný počet jako my. Nebo spoustu společných přátel. Jejich konexe budou o moc reálnější.

zdroj

Ten, kdo mě zná, ví.
Ten, kdo mě nezná, nepotřebuje vědět.