Co na talíři, to v organismu: rostlinná strava a 7 s ní spojených výhod

Zdravý životní styl je dnes opravdovým fenoménem. Stále více lidí upravuje svůj jídelníček a rostlinná strava nabývá na popularitě. Důvody jsou různé – od zdravotních, přes ekologické, až po ty etické. Obvykle to však začíná právě u těch zdravotních – snaha zhubnout, cítit se energičtěji, snížit rizika srdečních onemocnění nebo omezit příjem léků – a právě na ty se dnes zaměříme, a tak vám přinášíme sedm věcí, které se stanou s vaším tělem poté, co dáte sbohem masu.

1. Zredukujete záněty ve vašem těle.

Pokud jíte maso, sýry a průmyslově zpracované potraviny, je možné, že máte zvýšené hladiny zánětlivých látek ve vašem těle. Krátkodobý zánět – jako rekce na zranění – je samozřejmě běžná a naprosto nezbytná věc, což se však netýká dlouhodobého zánětu, který se může protáhnout až na několik let. Existuje propojení mezi chronickým zánětem a vývojem aterosklerózy, srdečních infarktů, mrtvice, cukrovky, autoimunitních a dalších onemocnění.

Naopak jídelníček na rostlinné bázi působí protizánětlivě, jelikož rostliny jsou bohaté na vlákninu, antioxidanty a další fytonutrienty. Také obsahují podstatně menší množství zánětlivých látek, jako jsou nasycené tuky a endotoxiny (toxiny produkované bakterií, která se obvykle nachází v potravinách živočišného původu).  Studie prokazují, že lidem, kteří přešli na rostlinnou stravu, se rapidně snížila hladina C-reaktivního proteinu (CRP), který je indikátorem zánětu v těle.

Existuje také spousta důkazů spojujících konzumaci samotného mléka s výskytem vážných zdravotních problémů. O tom a dalších efektech mléčných výrobků na naše těla si můžete přečíst zde.

2. Hladina cholesterolu v krvi vám rapidně klesne.

Vysoká koncentrace cholesterolu v krvi je klíčovým faktorem vzniku onemocnění srdce a mrtvice, což jsou – spolu s rakovinou a dopravními nehodami – jedny z nejčastějších příčin úmrtí v ČR. Za jeho zvýšenou hladinu nesou v největší míře zodpovědnost nasycené mastné kyseliny – vyskytující se převážně v mase, drůbeži, sýru a dalších živočišných produktech, avšak samotný cholesterol v potravinách také hraje velkou roli.

Několik studií potvrdilo, že jedinci, který se vzdá živočišných výrobků, klesnou hladiny cholesterolu až o 35%. Ve spoustě případů byly výsledné hodnoty srovnatelné s léčbou pomocí farmaceutik, ovšem bez vedlejších účinků. Lidem, jež potřebují jeho hodnoty snížit, by tedy měla být doporučena rostlinná dieta, díky níž by také snížili již zmíněné riziko kardiovaskulárních onemocnění.

tofu-1478700_640Bio a rostlinné potraviny snižují cholesterol, protože oplývají jen minimálním množstvím nasycených tuků a samy žádný cholesterol neobsahují. Zároveň v nich najdeme spoustu vlákniny, která jeho hodnoty také snižuje. I sója se ukázala jako velmi užitečná při snižování jeho hodnot, takže se nemusíte bát ji do svého jídelníčku zařadit.

O projektu, jehož účelem je zbavit společnost přílišné závislosti na nebezpečných farmaceutikách si můžete přečíst zde.

3. Vaše mikroflóra podstoupí razantní proměnu.

Biliony mikroorganismů žijící v našich tělech nesou společný název – mikroflóra. Tyto organismy jsou nezbytné pro správnou funkci našeho organismu: nejen, že napomáhají našemu trávení, ale také produkují důležité živiny, trénují náš imunitní systém, udržují naše střeva zdravá a chrání nás před vznikem rakoviny. Studie také potvrdily, že hrají poměrně velkou roli v případech nemocí jako obezita, cukrovka, ateroskleróza, autoimunitní onemocnění, zánětlivá střevní onemocnění a onemocnění jater.

Rostlinná strava napomáhá tvorbě zdravé mikroflóry, jelikož vláknina obsažená v rostlinách podporuje růst „přátelských“ bakterií v našich střevech. Naopak chorobotvorné bakterie jsou vyživovány, pokud je jídelníček o vlákninu ochuzený – např. složený ze spousty mléčných výrobků, vajec a masa. Studie ukázaly, že pokud všežravci konzumují cholin nebo karnitin (obsaženy v mase, drůbeži, plodech moře, vejcích a mléčných výrobcích), střevní bakterie vytvoří substanci, kterou naše játra převedou na toxickou látku zvanou TMAO (Trimethylamin-N-oxid). TMAO nese zodpovědnost za zhoršující se hodnoty cholesterolu v krvi, což – opět – vede k riziku mrtvice a onemocnění srdce.

Je působivé, že lidé, jejichž strava je založena na rostlinách, po konzumaci masa vyprodukují jen minimální množství nebo dokonce žádný TMAO, jelikož složení jejich střevní mikroflóry je naprosto odlišné. Změna tohoto složení trvá jen několik dní – benefity rostlinné stravy se projevují velmi rychle!

4. Změníte způsob, jakým fungují vaše geny.

dna-163466_640Vědci se dopracovali k pozoruhodnému objevu – environmentální a životosprávní faktory mohou „spouštět a vypínat“ vaše geny. Například, antioxidanty a další živiny získané z rostlinných zdrojů mohou změnit chování genů a optimalizují tak způsob, jakým buňky opravují poškozenou DNA. Tento průzkum nám také ukázal, že změny životního stylu, včetně rostlinné stravy, mohou snižovat aktivitu rakovinných buněk u mužů s rakovinou prostaty s nízkým rizikem. Dokonce došlo ke zjištění, že strava rostlinného původu, spolu s dalšími změnami životního stylu, může způsobit prodloužení našich telomer – čepiček na konci chromozomů, které udržují naši DNA stabilní. To by mohlo znamenat, že naše buňky a tkáně stárnou pomaleji, jelikož zkrácené telomery bývají spojovány se stárnutím a dřívější smrti.

5. Dramaticky snížíte pravděpodobnost vzniku cukrovky 2. typu.

V České republice trpí 92% diabetiků právě cukrovkou 2. typu. Všechny provedené studie prokázaly, že konzumace živočišných bílkovin, obzvláště tmavého masa, zvyšuje riziko vzniku tohoto typu cukrovky. V rámci církve Adventistů sedmého dne je četnost vzniku cukrovky u všežravců dvakrát větší než u veganů, což samozřejmě platí i pro rozdíly v tělesné hmotnosti. Dokonce jezení masa jednou týdně (a častěji) zvýšilo riziko cukrovky o 74%! Podobné výsledky získaly studie dalších dvou týmů – Health Professionals Follow-up Study a Nurses Health Study – kde zjistili, že zvýšení konzumace tmavého masa o více než půl porce denně vede k navýšení pravděpodobnosti vzniku cukrovky v průběhu čtyř let o 48%.

Proč by tedy jezení masa mělo být příčinou cukrovky? Má to hned několik důvodů: živočišný tuk, železo (hem) živočišného původu a dusičnany (konzervanty), které v mase najdeme, poškozují pankreatické buňky, zhoršují zánět, způsobují růst váhy a ovlivňují způsob, jakým funguje inzulin.

Pokud tedy udržíte živočišné produkty daleko od vašeho talíře, prudce snížíte pravděpodobnost vzniku cukrovky 2. typu – skvělou prevencí jsou obzvlášť celozrnné výrobky. Ano, čtete správně, sacharidy vás ve skutečnosti před cukrovkou chrání! Dieta na rostlinné bázi dokáže dokonce zmírnit či zvrátit již diagnostikovanou cukrovku.

6. Obstaráte si správné množství a typ bílkovin.

Průměrný všežravec denně přijme 1,5 krát větší množství bílkovin, než je optimální množství, a to převážně z živočišných zdrojů.

I když je to v rozporu s veřejným míněním, díky tomuto přebytečnému proteinu se nestanete silnějšími nebo štíhlejšími, obvykle je ukládán ve formě tuku nebo vyloučen z těla ven. Ten živočišný navíc zapříčiňuje růst tělesné váhy, onemocnění srdce, cukrovku, záněty a dokonce i rakovinu.

Na druhé straně, rostlinný protein nás před spoustou nemocí chrání. Není však třeba náš příjem bílkovin příliš pečlivě sledovat nebo užívat suplementy, pokud se rozhodnete jíst vegansky. Jestliže budete uspokojovat své denní kalorické potřeby, mohu vás ujistit, že budete mít bílkovin víc než dost. Lidé, kteří se dožili opravdu vysokého věku a žijí v tzv. „Modrých zónách“ (Blue Zones), získávají jen 10% kalorií z proteinů, zatímco v Americe je průměr mezi 15-20%.

7. Uděláte něco obrovského pro zdraví naší planety a jejích obyvatel.

Masný, mlékárenský průmysl a jeho další odvětví spojená se zvířaty mají extrémně zhoubný dopad na planetu Zemi – nese největší podíl viny na uvolňování skleníkových plynů, je hlavním spotřebitelem vody a půdy, příčinou odlesňování, ničení volně žijících živočichů a tím i vymírání živočišných druhů. Na produkci půl kila hovězího masa se spotřebuje 7 500 litrů vody. V oceánech ubývá ryb a předpokládá se, že v roce 2048 by v nich už žádné ryby být nemusely. Aktuální stravovací systém, založený na masu a mléčných výrobcích, také přispívá k hladovění ve světě – valná většina vypěstovaných potravin se stává krmivem pro dobytek, ne pro hladovějící část lidstva.planet-1348079_640

A ta nejdůležitější věc – zvířata chovaná k jídlu jsou inteligentní, citlivé a hlavně vnímající bytosti, které neskutečně trpí, ať už jsou chovány v průmyslových velkochovech nebo v zemědělských statcích, které se tváří jako „šetrnější“. Rostlinný jídelníček nám umožňuje žít uvědomělý a soucitný život. „Být zdravý“ přece nezahrnuje jen naše tělo a způsob, jakým se stravujeme; jde především o naše vědomí a uvědomění toho, že naše rozhodnutí má moc ovlivnit naši planetu a život bytostí, se kterými ji sdílíme. Záleží to jen na vás – zvolíte cestu záchrany nebo záhuby?

– Zdroj

Komentáře